Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie
Činnost oddělení


Struktura a zaměření


Oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie se zaměřuje na výzkum slovní zásoby, gramatického systému a nářečí slovanských jazyků.

Při zkoumání slovní zásoby oddělení navazuje na pojetí synchronní dynamiky vypracované v Pražském lingvistickém kroužku v meziválečném období a v souladu s výrazným trendem současné světové jazykovědy se zaměřuje na dynamiku jazykového systému v oblasti slovní zásoby v souvislosti se společenskými změnami posledních desetiletí.
Dlouhodobým předmětem zájmu jsou především jazyky východoslovanské. V letech 1994 a 1996 byly vydány 1. a 2. svazek Ukrajinsko-českého slovníku, což je první velký překladový slovník těchto dvou jazyků; v r. 1999 vyšel Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů (autoři N. P. Savický, R. Šišková, E. Šlaufová) a v r. 2004 pak jeho druhé, podstatně rozšířené vydání. Bylo také zpracováno aktualizované a doplněné vydání původně dvousvazkového Česko-ruského slovníku, jehož elektronickou verzi vydalo nakladatelství Leda v roce 2002, na jaře roku 2005 vyšel v témž nakladatelství v knižní podobě Velký česko-ruský slovník. Na jaře 2008 vydali N. Savický a R. Šišková v nakladatelství Leda Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník obsahující aktualizovanou slovní zásobu ukrajinštiny. Zpracován a zpřístupněn on-line byl také Ukrajinsko-český slovník neologizmů.

V roce 2018 byla v plném rozsahu zpřístupněna Rusko-česká elektronická slovníková databáze, obsahující více než 74 000 hesel. Záměrem oddělení je také zpřístupnit veřejnosti materiál, který byl již dříve zpracován, z různých důvodů však nebyl vydán. V současné době tak probíhá technická redakce do digitální podoby převedeného Velkého česko-ruského slovníku, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století jako pandán k šestisvazkovému Velkému rusko-českému slovníku L. V. Kopeckého a nikdy nevyšel v knižní podobě.
Byla též vypracována koncepce pro tvorbu hesláře a způsob zpracování neologizmů v rusko-české elektronické databázi neologizmů, která by měla zachytit nové výrazy, které se ve slovní zásobě objevily na přelomu tisíciletí.

V oblasti lexikografie a neologie se oddělení věnuje též výzkumu jazyků jihoslovanských. Zpracovává se Slovinsko-česká lexikální databáze, kontrastivním způsobem je zkoumána neologie česká a bulharská. V letech 2016–2018 probíhal výzkum slovní zásoby lužické srbštiny, a to v rámci grantového úkolu Analýza kalků v češtině a lužické srbštině. Projekt byl završen vydáním monografie.

Členové oddělení se věnují též gramatickému výzkumu. V roce 2001 vyšla Mluvnice současné ukrajinštiny, první větší mluvnice přinášející srovnání ukrajinštiny s češtinou, o dva roky později monografie zesnulého O. Lešky Jazyk v strukturním pojetí. Kapitoly ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny. V roce 2013 byl vydáním monografie úspěšně dokončen grantový projekt „Distribuce a funkce minulých tvarů ve starší lužické srbštině, staré češtině a staré polštině“. V roce 2015 skončil grantový úkol „Lexikografické zpracování syntaktických a sémantických sloves v češtině“ (společně s ÚFAL MFF UK). I nadále však pokračuje teoretický česko-rusko-polský výzkum formální a sémantické jazykové roviny a popis vybraných ruských a polských slovesných lexikálních jednotek. Pozornost je věnována i ruským a českým dějovým substantivům. Na prezentaci výsledků výzkumu gramatiky a sémantiky slovanských jazyků jsou také zaměřeny konference, které oddělení pravidelně pořádá ve spolupráci s Varšavskou univerzitou (Výzkum slovesné valence ve slovanských zemích včera a dnes – 2014, 2016, 2018).

Jádrem dialektologických projektů je materiál získaný při systematickém terénním výzkumu jihokarpatských nářečí, prováděném v 50.–70. letech 20. stol. např. O. Leškou, A. Kurimským, K. Berezovským. S velkým mezinárodním ohlasem se již dříve setkala práce autorů O. Lešky, M. Mušinky a R. Šiškové Vyprávění z Podkarpatí. Rozpovidi z Pidkarpattja. Dialektologická práce dále pokračovala díky grantovému projektu GA ČR „Český dialektologický výzkum ukrajinských nářečí bývalého Československa: historie, výsledky, perspektivy“. Původní nahrávky zachycující písně i souvislá vyprávění o životě a práci místních obyvatel, jejich zvycích, atd. byly převedeny do elektronické podoby (soubor 91 CD), podrobně tematicky zařazeny (527 témat), popsány a opatřeny rejstříky. Ty jsou obsaženy v publikaci R. Šiškové, M. Mušinky a A. Mušinky Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957–1967. Připojena je etnologická studie, která uživatele seznamuje s lidovým kalendářem a zvykoslovím rusínského ukrajinského etnika východního Slovenska, přináší informace o obcích, v nichž byly nahrávky pořizovány, dává nahlédnout do demografického vývoje dané oblasti. V roce 2009 byly ukončeny dva grantové projekty na toto téma. Současný projekt je zaměřen na digitalizaci nářečních materiálů shromážděných Ivanem Paňkevyčem a na analýzu vývoje nářečí této oblasti v průběhu 2. poloviny 20. století a začátku století 21.
Od roku 2018 probíhá také dialektologický výzkum běloruských nářečí v Lotyšsku, jehož výstupem je monografie Mirosława Jankowiaka.


Granty a projekty


Granty


Granty dokončené

Analýza kalků v češtině a lužické srbštině
2016–2018
Řešitel: Mgr. Katja Brankačkec, Ph.D.
Poskytovatel: GA ČR

Tento projekt se věnuje slovotvorné a sémantické analýze českých a lužickosrbských slov, která vznikla pod vlivem němčiny, a přitom nejde o přímé výpůjčky. Cílem je rozsáhlý popis fenoménu kalkování v těchto jazycích a jejich porovnání s ohledem na jazykový kontakt v oblasti slovotvorby a s ohledem na vliv purismu. Analýza bude provedena na základě korpusových dat dostupných v Českém národním korpusu, v lužickosrbských korpusech a korpusu ParaSol. Sleduje se frekvence i významový vývoj kalků. Jako východisko pro hledání v korpusech slouží slovníky, gramatiky a dosud známe slovotvorné analýzy příslušných jazyků.

Lexikografické zpracování syntaktických a sémantických vlastností sloves v češtině
P406/12/0557
2012–2015
Řešitel: doc. RNDr. Markéta Lopatková, Ph.D. (MFF UK)
Spoluřešitel: PhDr. Karolína Skwarska, Ph.D. (SLÚ AV ČR, v.v.i.)
Poskytovatel: GA ČR

Náplní projektu je studium jazykových jevů na pomezí syntaxe a sémantiky, a to zejména změn ve valenční struktuře sloves s využitím sémantické klasifikace sloves. Projekt je zaměřen především na slovesa česká, pro specifikaci jevů relevantních pro popis změn ve valenční struktuře by mělo posloužit srovnání s ruštinou a polštinou. Hlavním výstupem projektu bude návrh formálního lexikografického modelu takových změn a jejich zachycení ve Valenčním slovníku českých sloves.

Distribuce a funkce minulých tvarů ve starší lužické srbštině, staré češtině a staré polštině
P406/11/P424
2011–2013
Řešitel: Katja Brankatschk, Ph.D.
Poskytovatel: GA ČR

Významy a funkce minulých tvarů sloves jsou poměrně dobře popsány pro starou ruštinu, staroslověnštinu a současné slovanské jazyky, pro starší podoby západoslovanských jazyků však důkladnější popis chyběl. Projekt proto mapoval, v jakých kontextech se používá imperfektum a aorist (např. narativnost, iterativnost, průběhovost), zda jsou jejich funkce srovnatelné s funkcemi vidu v moderních slovanských jazycích a zda se použití préterita v lužické srbštině, staré polštině a staré češtině liší. Intenzivnější jazykový kontakt lužické srbštiny s němčinou je považován za jeden z hlavních důvodů, proč jako jediný severoslovanský jazyk zachovala syntetické préteritum podstatně déle než polština a čeština. Analyzovány proto byly funkce tvarů minulých v porovnání s funkcemi odpovídajících tvarů v němčině. Do analýzy byly zahrnuty nejen vid a lexikální vlastnosti sloves a jejich předpon, ale i kontext a prvky textového členění.

Komplexní konfrontační popis slovní zásoby ruštiny a češtiny s přihlédnutím k její dynamice
A900920703
2007–2011
Řešitel: PhDr. Iveta Krejčířová
Poskytovatel: GA AV ČR

Lexikografové Slovanského ústavu se dlouhodobě zabývají výzkumem dynamického vývoje slovní zásoby češtiny a ruštiny, který nabyl na intenzitě především v důsledku zásadních společenských změn na přelomu 80. a 90. let minulého století a stále pokračuje. Nová slova vznikají jak na základě slovotvorných postupů vlastního jazyka, tak přejímáním z jazyků cizích, vytvářejí se nové lexikální významy a nová slovní spojení. V rámci projektu byl shromažďován a zpracováván dosud lexikograficky nezachycený jazykový materiál, průběžně excerpovaný z ruských tištěných i elektronických zdrojů, propojován s materiálem z vybraných překladových, výkladových, encyklopedických i speciálních slovníků a převáděn do podoby rusko-české elektronické slovníkové databáze. Cílem projektu bylo vytvořit databázové zdroje jako východisko pro popis aktuálního stavu slovní zásoby ruštiny v konfrontaci s češtinou.

Jihokarpatská ukrajinská nářečí z autentických záznamů: texty a písně
405/07/1516
2007–2009
Řešitel: Mgr. Růžena Šišková
Poskytovatel: GA ČR

Výsledkem projektu je publikace nazvaná Vyprávění a písně Rusínů z východního Slovenska.  Jihokarpatská ukrajinská nářečí v autentických záznamech, která seznamuje především české zájemce s unikátním nářečním materiálem shromážděným českými jazykovědci v padesátých a šedesátých letech v oblasti východního Slovenska osídlené rusínským etnikem. Vyprávění ze života tohoto etnika vybraná z fonotéky Slovanského ústavu (ze souboru 91 CD) jsou v publikaci uvedena v originále (v jednoduché transkripci) i v překladu. Podobně jsou zpracovány i texty písní, příslušné k zaznamenaným notacím. Kniha obsahuje úvodní studii jazykovědnou, etnologickou i muzikologickou a jako přílohu dvě CD s originálním zněním vyprávění a písní. Kniha nepochybně zaujme jak svojí bohatou tématikou, tak i formou jednotlivých líčení, melodikou i texty písní a bude pro mnohé prvním setkáním s nepříliš známým etnikem – s Rusíny z východního Slovenska.
Publikace vyšla v edici Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada jako svazek č. 28, ISBN 978-80-86420-35-6.

Areálové studie slovní zásoby jihokarpatských ukrajinských nářečí východního Slovenska
A900920701
2007–2009
Řešitelka: Mgr. Růžena Šišková
Poskytovatel: GA AV ČR

Výsledkem projektu je diferenční nářeční slovník vybudovaný na lexikálním materiálu z 52 východoslovenských rusínských obcí (nářeční materiál je uložen ve fonotéce Slovanského ústavu na 91 CD). Slovník o rozsahu 193 stran obsahuje slovní zásobu ve výběru vedeném snahou ozřejmit jádro nářečních útvarů, jakož i oblasti přechodné, a stanovit jejich geografické rozšíření. Jednotlivá heslová slova jsou ve slovníku opatřena gramatickou charakteristikou, kontextovou charakteristikou, ekvivalenty s případnou exemplifikací. U každého z heslových slov jsou uvedeny všechny obce, v nichž bylo dané slovo zaznamenáno. Takto zpracovaný lexikální materiál doplní řadu již existujících publikací polských, ukrajinských, slovenských a jiných, věnovaných okolním nářečím lemkovským, bojkivským, huculským a šarišským.
Slovník vydalo nakladatelství Euroslavica v edici Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 29, ISBN 978-80-86420-36-3.

Velký chorvatsko-český slovník
Grantový doktorský projekt GA ČR 405/03/H048
2003–2006
Řešitel za FF UK: doc. PhDr. Hana Gladkova, CSc.
Řešitel za SLÚ AV ČR: prom. fil. N. Savický, CSc.
Poskytovatel: GA ČR

Badatelský výzkum současného chorvatského jazyka v dynamickém aspektu je mimořádně aktuální vzhledem k rozsáhlým změnám, kterými tento jazyk prochází po vyčlenění z dříve oficiálně uznávaného jazyka srbochorvatského. Doktorandskému týmu se podařilo vytvořit rozsáhlou elektronickou databázi obsahující 120.000 hesel a 150.000 slovních spojení, která propojuje velké množství stávajících slovníků a nadále bude využívána jako pomůcka při zpracování chorvatsko-českých slovníků. Byl sestaven Pražský korpus chorvatského jazyka o rozsahu cca 120 milionů textových slov (tokens) a z něj vycházející frekvenční slovník. K zajištění srovnatelnosti sestaveného korpusu chorvatštiny s Českým národním korpusem byl vytvořen tzv. srovnávací frekvenční seznam, který přispěje k dalšímu komparativnímu studiu češtiny a chorvatštiny. Shromážděný korpusový materiál může posloužit jako východisko nově připravovaných učebnic chorvatštiny jak pro odborné filologické studium, tak i pro jazykové školy.

Český dialektologický výzkum ukrajinských nářečí bývalého Československa: historie, výsledky, perspektivy
405/03/1112
2003–2005
Řešitel: prom. fil. Růžena Šišková
Poskytovatel GA ČR

Projekt navázal na rozsáhlý terénní výzkum ukrajinských nářečí prováděný v 60. a 70. letech minulého století ve východní části tehdejší ČSSR. Ve Slovanském ústavu je uložen cenný dialektologický materiál, který byl jen částečně zpracován v monografiích O. Lešky a v publikaci Vyprávění z Podkarpatí. Rozpovidi z Pidkarpattja, na níž se autorsky podíleli O. Leška, M. Mušinka a R. Šišková. Cílem tohoto projektu bylo soustavně badatelsky zpracovat historii účasti českých ukrajinistů na dialektologickém výzkumu jihokarpatských nářečí východního Slovenska od meziválečného období po dnešek, načrtnout další perspektivy výzkumu, technicky uchovat, utřídit a odborné veřejnosti zpřístupnit unikátní materiál z fonotéky Slovanského ústavu, který svým obsahem vyzývá k dalším přirozeným konkretizacím nejen v oblasti lingvistiky, ale i etnologie, historie a sociologie. Konkrétním výstupem se stala publikace Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957–1967, jejíž součástí je 91 CD se zvukovými zápisy.

Srovnávací neologie slovanských jazyků
IAA0092002
2000—2002
Řešitel: prom. fil. Nikolaj Savický, CSc.
Poskytovatel: GA AV ČR

Zpracováno bylo nové a podstatně doplněné vydání Rusko-českého a česko-ruského slovníku neologizmů, pokračovala práce na Ukrajinsko-českém slovníku neologizmů. Shromážděn byl obsáhlý neologický materiál z češtiny, ruštiny, ukrajinštiny, chorvatštiny, slovinštiny a bulharštiny, který se stal základem pro sociolingvistickou analýzu situace jednotlivých srovnávaných jazyků.

Stručná mluvnice ukrajinštiny
Doplňkový publikační grant IAE 0092003
2000
Řešitel: prom. fil. Růžena Šišková
Poskytovatel: GA AV ČR

Leška, O. – Savický, N. – Šišková, R.: Mluvnice současné ukrajinštiny. Slovanský ústav // Euroslavica, Praha 2001, 235 s., ISBN 80-86420-02-7

Stručná mluvnice ukrajinštiny
A 0077601
1996—1999
Řešitel: prof. PhDr. Oldřich Leška, CSc., od r. 1997 prom. fil. Růžena Šišková
Poskytovatel: GA AV ČR

Autoři pojali mluvnici jako praktickou příručku, naplněnou bohatým současným materiálem, zároveň však dobře teoreticky fundovanou. Zpracovány jsou výklady o zvukové, morfologické i syntaktické jazykové úrovni. Mluvnice je prvotně určena pro českého uživatele.

Ústavní projekty


Projekty rozpracované

Digitalizace Velkého česko-ruského slovníku
Řešitelé: PhDr. I. Krejčířová, Mgr. L. Bohuslavová, Ph.D., Mgr. Dana Pilátová, Mgr. Jana Kocková, Ph.D., Veronika Stranz-Nikitina, Ph.D., Mgr. Marija Simeunović Skvorcova, Mgr. Ludmila Nyklová, Dmitrij Lukin

V současné době probíhá digitalizace Velkého česko-ruského slovníku, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století jako pandán k šestisvazkovému Velkému rusko-českému slovníku L. V. Kopeckého a nikdy nevyšel v knižní podobě. Svým rozsahem unikátní materiál byl převeden do elektronické podoby a po nutných technických a grafických úpravách je postupně zpřístupňován na webových stránkách Slovanského ústavu. Aktuálně je k dispozici úsek A-O, což odpovídá prvním dvěma částem původně zamýšleného pětisvazkového díla.

Práce na projektu je podporována z programu Strategie AV21, Paměť v digitálním věku.

Rusko-česká elektronická databáze neologizmů
Řešitelka: PhDr. Eva Šlaufová ve spolupráci s Mgr. Janou Kitzlerovou, Ph.D. (Ústav východoevropských studií FF UK)

Projekt je zaměřen na synchronní výzkum neologizmů v rusko-českém plánu a jeho cílem je vytvoření rusko-českého slovníku neologizmů, který rozšíří stávající Rusko- českou elektronickou slovníkovou databázi o výrazy publicistické či terminologické, zdokumentována bude i řada slov přejatých z angličtiny i z hovorové či slangové jazykové roviny. V současné době je vytvořen rámcový heslář opírající se o publikaci Новые слова и значения. Словарь-справочник o rozsahu cca 4 200 lemmat a byla zahájena ekvivalentace hesel písmen А a Б.
Výsledný soubor najde využití v překladatelské a tlumočnické praxi nebo v teoretické rovině komparativního ruského-česko lexikálního výzkumu.

Práce na projektu je podporována z programu Strategie AV21, Paměť v digitálním věku.

Slovinsko-česká lexikální databáze
Řešitel: PhDr. D. Blažek, Ph.D.

Slovinština patří v českém prostředí k jazykům, k nimž má široká veřejnost ztížený přístup kvůli absenci moderního dvojjazyčného slovníku s aktuální slovní zásobou. Jeho význam i praktická potřeba jsou dány nejen vznikem samostatného slovinského státu, s nímž ČR rozvíjí mnohostranné vztahy, ale především skutečností, že slovinština, stejně jako ostatní slovanské jazyky, prochází dynamickým vývojem, který je třeba aktuálně a v dostatečném rozsahu lexikograficky zachytit. Slovinsko-český slovník je připravován primárně pro českého uživatele a zahrnuje především tu část slovní zásoby, s níž se běžní zájemci o slovinštinu (nejen studenti, ale i pracovníci z oblasti obchodu, kultury a služeb), případně překladatelé, setkávají v textech publicistických, v umělecké a odborné literatuře. Výběr hesel částečně odráží i slovinštinu mluvenou, která může (vzhledem k užívání různých jazykových variet) působit obtíže v komunikaci. Základem pro vytváření slovníku jsou data získaná z aktuálních korpusových i knižních zdrojů (např. slovníků překladových a terminologických). Zařazení a zpracování jednotlivých hesel reflektuje frekvenci jejich výskytu v korpusu FidaPLUS, u odborných termínů také jejich pozici v rámci nomenklatur jednotlivých oborů.

Zpracování Paňkevyčova archivu
Řešitelé: Mgr. R. Šišková, Mgr. M. Vašíček, Ph.D.

V rámci ústavního projektu vzniká elektronická databáze z nářečního lexikálního materiálu shromážděného Ivanem Paňkevyčem při terénním výzkumu. Ten probíhal především ve dvacátých a třicátých letech minulého století na území, které je nyní součástí Zakarpatí, zčásti se však překrývá s oblastí východního Slovenska, osídlenou rusínským ukrajinským etnikem, zachycenou v pozdějším českém akademickém nářečním výzkumu (1957–1967). Zvukový i psaný materiál českého akademického výzkumu byl ve Slovanském ústavu digitalizován (91 CD), popsán a zhodnocen ve čtyřech publikacích. Zpřístupnění Paňkevyčova materiálu v podobě databáze (s možností vytvoření klasického nářečního slovníku a atlasu) umožní porovnat dva velké materiálové celky, jež vznikly s odstupem více než dvaceti let a poskytují tak dynamický obraz vývoje specifické jazykové karpatské oblasti, významný nejen jednotlivými konkrétními jazykovými fakty, ale i obecnějšími zákonitostmi vývoje nářeční mluvy a jejího vztahu k celonárodnímu jazyku.

Starší dialektologický materiál je zároveň srovnáván s materiálem získaným na slovensko-ukrajinském pomezí v současné době.

Práce na projektu je podporována z programu Strategie AV21, Paměť v digitálním věku.

Běloruská nářečí v Lotyšsku jako příklad lexikálního dědictví balto-slovanského pomezí
Řešitel: dr Mirosław Jankowiak

Balto-slovanské pomezí je oblastí, v níž vedle sebe po stovky let fungují různé jazyky. Rozdíly jsou nejvíce zřejmé na lexikální úrovni. Dokonalým příkladem jsou běloruská nářečí v Lotyšsku, ve kterých kromě běloruské slovní zásoby vystupuje i mnoho slov přejatých z jiných slovanských jazyků a dialektů (ruštiny, polštiny severních kresů), z jazyků baltských (litevštiny, lotyštiny, latgalštiny), ze slov přejatých ve starších vývojových etapách se lze v některých případech setkat s germanismy (slova přejatá z němčiny, švédštiny, jidiš) a se slovy balto-finského původu (slova přejatá z estonštiny, livonštiny).
Projekt je realizován v rámci fellowshipu J. E. Purkyně pro význačné perspektivní vědecké pracovníky. Dílčím výstupem je monografie Současná běloruská nářečí v Lotyšsku. Charakteristika. Výběr textů. Plánována je další monografie se slovníkovou přílohou.

Projekty dokončené

Rusko-česká elektronická slovníková databáze
Řešitelé: PhDr. I. Krejčířová, PhDr. H. Sixtová, Ph.D., PhDr. E. Šlaufová, Mgr. L. Bohuslavová, Ph.D., prom. fil. M. Sádlíková, prom. fil. N. Savický, CSc., PhDr. K. Skwarska, Ph.D., Mgr. Marija Simeunović Skvorcova, Ing. Dmitrij Lukin

Databáze obsahuje jazykový materiál z vybraných překladových, výkladových, encyklopedických a dalších odborných slovníků a také materiál průběžně excerpovaný z ruských tištěných i elektronických zdrojů. Pozornost je věnována rovněž skupinám slov ve slovnících zpravidla samostatně nezpracovávaným – např. přechýleným substantivům, zdrobnělinám, deverbativním substantivům apod. Nástroje databáze umožňují vyhledávat skupiny slov podle různých příznaků – např. příznaků slovotvorných, stylistických i gramatických.

Ukrajinsko-český slovník neologizmů
Řešitelé: prom. fil. N. Savický, CSc., Mgr. R. Šišková

Excerpce materiálu probíhala ve Slovanském ústavu od roku 1992 a zaměřila se na lexikum odrážející dynamické změny ukrajinské společnosti v posledních desetiletích. Obsahuje nová slova ve sféře veřejné správy, národního hospodářství, počítačové techniky, elektroniky, reklamy, sportu, tabuizovaná slova popisující ukrajinskou národní etiketu, religiozitu či běžné společenské jevy, výrazy pronikající z mládežnického, městského či dokonce kriminálního slangu aj. Často se jedná o přejímky z cizích jazyků, mezi nimiž převládaly anglicizmy, příp. evropeizmy. Počet zpracovaných hesel: 4468.

Ukrajinsko-český slovník nové doby
Řešitelé: prom. fil. N. Savický, CSc., Mgr. R. Šišková

Slovník vznikal ve spolupráci s kyjevským Jazykovědným ústavem NAV Ukrajiny, aby zachytil ty vrstvy slovní zásoby, které na přelomu 20. století doznaly největších změn, a doplnil tak dvousvazkový Ukrajinsko-český slovník vydaný v letech 1994–1996.


Spolupráce


Spolupráce se zahraničními institucemi:

Lexikografické projekty probíhají ve spolupráci s jazykovědnými pracovišti příslušných zemí:

BulharskoInstitut za bălgarski ezik „Prof. Ljubomir Andrejčin“ pri BAN
• projekt „Slovanská lexikologie a lexikografie na počátku 21. století“ (2014–2016)
• projekt „Současné elektronické materiálové základny bulharských a českých neologizmů – teoretické a aplikované aspekty“ (2017–2019)

Ukrajina 
Instytut ukrajinskoji movy NANU, Kyjev
Dialektologie:
• spolupráce na zpracování lexikografického materiálu I. Paňkevyče a M. A. Hrycaka (2016–2022)
– Instytut movoznavstva im. O. O. Potebni ANU, Kyjev
• projekt „Dynamika slovní zásoby současné ukrajinštiny a češtiny“ (2011–2015)
Užhorods’kyj nacional’nyj universytet, Užhorod
• spolupráce při terénních i archivních výzkumech, vytvoření interaktivní mapy lexika jihokarpatských nářečí

RuskoInstitut russkogo jazyka imeni V. V. Vinogradova RAN, Moskva
• projekt „Dynamika slovní zásoby a gramatického systému ruštiny a češtiny: obecné problémy a srovnávací aspekty“ (2012–2014)
• projekt „Inovační projekty v ruské a české lexikografii: teoretické problémy a praktické aplikace“ (2009–2011)
• projekt „Lexikologie a lexikografie ruského a českého jazyka v synchronním aspektu: obecné problémy a konkrétní výzkumy“ (2006–2008)
• projekt „Srovnávací výzkum dynamiky slovní zásoby ruštiny a češtiny“ (2003–2005)

Spolupráce na dalších projektech:

Slovinsko – Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, Ljubljana
• projekt „Česko-slovinská lexikologie a lexikografie“ (2014–2016, 2019–2022)

Itálie – Univerzita v Bergamu
• projekt „Substantivní kategorie v morfopragmatickém aspektu“ (2012–2014)


Nejvýznamnější publikace


Katja Brankačkec – František Martínek –Anna Paap: Lehnprägungen im Tschechischen und Sorbischen. Eine diachrone, korpusbasierte Analyse ausgewählter Lexeme und Präfixe. [Kalky v češtině a lužické srbštině. Diachronní korpusová analýza vybraných lexémů a prefixů.]
Peter Lang GmbH, Berlin 2019, 312 s. ISBN 978-3-631-77928-6 (Print), E-ISBN 978-3-631-79400-5 (E-PDF), E-ISBN 978-3-631- 79401-2 (EPUB), DOI 10.3726/bl5807

V monografii se zabýváme slovotvornými a syntaktickými kalky v horní i dolní lužické srbštině a češtině z hlediska diachronního, materiál jsme čerpali především z korpusů Hotko, Dotko a Diakorp.
První kapitola shrnuje dosavadní výzkum jazykových kontaktů, jazykových svazů a jazykových změn. Dále se zde zabýváme otázkou, jak zahrnovat kalky do slovotvorného systému jazyka, shrnujeme vývoj spisovných lužických srbštin a spisovné češtiny a popisujeme puristické tendence v Lužici, Čechách a v Německu. Věnujeme se také některým problémům diachronního popisu slovesné valence.
Ve druhé kapitole charakterizujeme používané metody a data.
Třetí kapitola je zaměřena na vývoj slovesné valence sloves ‚učit‘, ‚naučit‘, ‚zvyknout‘ (3.1) a ‚srovnat‘ (3.2) v češtině a lužické srbštině a sledujeme i významové rozdíly u těchto sloves. Data ukazují na adaptaci valenčních rámců odpovídajícím ekvivalentům v latině a němčině.
Ve čtvrté kapitole se zabýváme vývojem derivace s předponami před-/pśed- a nad- a jejich konkurenčními slovotvornými prostředky prědk a před-. Ty se zdají být v češtině a lužické srbštině obzvlášť ovlivněné kontaktními jazyky. I zde pozorujeme adaptaci sémantické struktury zkoumaných slovotvorných prostředků, která nejdále pokročila v hornolužické srbštině.
Pátá kapitola shrnuje zjištěné výsledky a nálezy a nastiňuje otázky možného budoucího výzkumu.

Mirosław Jankowiak: Současná běloruská nářečí v Lotyšsku. Charakteristika. Výběr textů.
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 50.
Praha 2018, 468 s.
ISBN 978-80-86420-70-7

Předkládaná monografie je první publikací, která komplexně popisuje současné běloruské dialekty v Lotyšsku. Monografie se skládá ze dvou částí. V první části (jedna šestina monografie) je popsána celá struktura dialektů (fonetika, morfologie, syntax, lexikum, frazeologie). Ukázán je také stav výzkumu, původ nářečí na sledovaném území a představena je i klasifikace dialektů. Druhá část (pět šestin monografie) přináší soubor foneticky transkribovaných textů, které demonstrují různé aspekty života mluvčích (předválečný život, období druhé světové války, časy Lotyšské sovětské socialistické republiky a nezávislého Lotyšska, sociolingvistickou situaci, polní práce, práce v kolchozech, obřady, zvyky apod.).

Texty pocházejí z celé oblasti Lotyšska, na níž se běloruská nářečí užívají. To umožňuje nejen seznámit se s bohatým folklorem regionu, ale také sledovat jazykové změny (zejména proces rusifikace), které na daném území probíhají a jsou geograficky diferencované. Publikace zahrnuje obsáhlé přílohy, názorné mapy a také shrnutí v angličtině, běloruštině a lotyštině. Díky struktuře a obsahu je monografie přínosná nejen pro vědce zabývající se balto-slovanským jazykovým pomezím (procesem vzájemného vlivu běloruských nářečí, ruštiny, lotyštiny, polštiny a latgalských nářečí), ale také pro etnology a historiky. Venkovská kultura Bělorusů v Lotyšsku a jejich dějiny (ve formě tzv. oral history) nebyly dosud zkoumány.


Božana Niševa – David Blažek – Iveta Krejčířová – Karolína Skwarska – Eva Šlaufová – Michal Vašíček (eds.): Slovanská lexikografie počátkem 21. století.
Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Praha 20.–22. 4. 2016
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2018, 544 s.
ISBN 978-80-86420-65-3

Sborník z mezinárodní lexikografické konference obsahuje příspěvky domácích a zahraničních odborníků, kteří se dlouhodobě věnují lexikografické teorii i praxi a podílejí se na vzniku významných lexikografických projektů, mezi něž patří velké výkladové slovníky slovanských jazyků, slovníky překladové, neologické, etymologické, dialektologické, valenční aj.
Sborník obsahuje příspěvky 67 autorů ze 12 slovanských i neslovanských zemí, které jsou rozděleny do dvou kapitol s názvem Slovanská synchronní lexikografie a Slovanská diachronní lexikografie. Tematická šíře synchronně zaměřených článků vyžadovala jejich rozřazení do čtyř dílčích oddílů:

  • Výkladové slovníky, slovníkové portály
  • Dvojjazyčné slovníky
  • Speciální slovníky
  • Popis slovní zásoby slovanských jazyků – teorie a praxe.
Kniha prezentuje dosavadní poznatky slovanské lexikografie v širokém slavistickém kontextu. Ze všech příspěvků je zřejmé úsilí dosáhnout toho, aby lexikografický popis reflektoval vztah jazykové (lexikální) dynamiky a mimojazykového dění a aby se v lexikografické práci uplatňovaly jak klasické, tak i moderní metody.


Božana Niševa – Karolína Skwarska – David Blažek (eds):
Moderní slovanská lexikografie.

Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 44.
Euroslavica, Praha 2017, 318 s.,
ISBN 978-80-86420-63-9

Kolektivní monografie Moderní slovanská lexikografie vznikla v rámci společného vědecko- výzkumného tématu Slovanská lexikografie počátkem 21. století Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu bulharského jazyka prof. Ljubomira Andrejčina BAV. Kniha obsahuje 16 studií napsaných v českém, bulharském a anglickém jazyce, které jsou věnovány nejaktuálnějším otázkám současné synchronní a diachronní slovanské lexikografie. Autory jednotlivých příspěvků jsou čeští a bulharští vědci, kteří se teorií a praxí výkladových, speciálních, etymologických, dialektologických nebo valenčních slovníků zabývají dlouhodobě. Jsou to zaměstnanci oddělení slavistické lingvistiky a lexikografie a oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu Akademie věd České republiky, zaměstnanci oddělení bulharské lexikologie a lexikografie а oddělení bulharské etymologie Ústavu bulharského jazyka prof. Ljubomira Andrejčina Bulharské akademie věd a také bývalá dlouholetá vedoucí oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Studie v předkládané kolektivní monografii jsou rozděleny do dvou kapitol nazvaných Moderní diachronní lexikografie a Moderní synchronní lexikografie, které jsou dále členěny tematicky. Dílčí části v diachronně zaměřené kapitole jsou nazvány Paleoslovenistické slovníky a databáze, Etymologické slovníky a Nářeční slovníky a databáze. V nich je věnována pozornost uplatňování moderních metod diachronní analýzy při práci na dodatcích Slovníku jazyka staroslověnského, přístupům a východiskům vytvoření digitálního portálu staroslověnštiny – GORAZD, práci s lexikálními archivy pro účely Slovníku nejstarších staroslověnských památek, cílům a problémům tzv. hnízdování v etymologické lexikografii a též postupům užívaným při zpracování lexikální databáze z nářečních materiálů. První část synchronně orientované kapitoly se nazývá Výkladové slovníky a je zaměřena na popis adverbií formálně vztahujících se k charakterizačním deverbálním adjektivům typu „hravý“ ve výkladovém slovníku, na využití jazykových korpusů ve výkladové lexikografii a na lexikografický popis pojmenování ženských osob. Ve druhé části pojmenované Slovníky nových slov se pojednává o sémantizaci neologizmů v dvojjazyčné neografii, o lexikografickém pojetí variantnosti nových slov nebo sémantiky nových sloves a o neografickém podání nových slov z oblasti sportu, z oblasti informatiky a nových víceslovných pojmenování. Ve třetí a čtvrté části (Valenční slovníky a Slovníky encyklopedické) nezůstávají stranou ani otázky pojetí valenční struktury sloves ve vícejazyčných slovnících i principů uplatňovaných v encyklopedických slovnících. Příspěvky v knize propojuje snaha jejich autorů uplatnit moderní lexikografické poznatky a metody nejen pro popis jednotlivých slovníkových jednotek, ale také pro zachycení složitého vztahu jazykové (lexikální) dynamiky a mimojazykového dění.


Karolína Skwarska – Elżbieta Kaczmarska (eds.): Výzkum slovesné valence ve slovanských zemích.
Slovanský ústav AV ČR, Praha 2016. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 43, 440 s.
ISBN 978-80- 86420-60- 8

Kolektivní monografie představuje pojetí valence (slovanského) slovesa v rámci různých lingvistických přístupů. Prezentovány jsou také rozsáhlé projekty několika valenčních slovníků. Monografie obsahuje jak studie zaměřené na jeden jazyk, tak studie srovnávací. 20 kapitol je rozděleno do čtyř celků: Teoretické problémy výzkumu valence, Valenční slovníky – zpracování a využití, Popis vlastností sloves v jednotlivých jazycích, Srovnávací výzkum slovesné valence. Autory studií jsou vědci z akademií věd a univerzit v České republice, Polsku, Chorvatsku, Rusku, Slovinsku a na Slovensku.


obálka

K. Brankačkec: Distribution und Funktionen von Vergangenheitsformen im älteren Obersorbischen. Eine empirische Untersuchung unter Berücksichtigung der Verhältnisse im Altpolnischen und Alttschechischen.
Peter Lang Verlag, Frankfurt am Main 2014, 186 s.
ISBN 978-3-631-64668-7 (Print), E-ISBN 978-3-653-04170-5 (E-Book), DOI 10.3726/978-3-653-04170-5

Práce se zabývá užíváním minulých slovesných tvarů ve starší hornolužické srbštině, zejména distribucí aoristu/imperfekta (syntetického préterita) oproti l-ovému perfektu a rezultativních konstrukcí s n/t-ovým participiem. Při analýze uvedených tvarů vychází z vlastního korpusu textů starší hornolužické srbštiny.
Zabývá se jednak otázkou, do jaké míry je neobvykle dlouhé zachování syntetického préterita v hornolužické srbštině - na rozdíl od ostatních západoslovanských jazyků - výsledkem kontaktu s němčinou. K řešení této otázky porovnává výsledky vlastních analýz s vědeckými poznatky o vývoji těchto tvarů ve staré polštině a staré češtině.
Dále si klade otázku, do jaké míry souvisí zjednodušení systému minulých časů v západoslovanských jazycích s gramatikalizací vidu. Na tuto otázku odpovídá rovněž na základě porovnání vlastních korpusových dat s nejnovějšími výsledky slavistického bádání o polštině a češtině.
Porovnání hornolužické srbštiny s kontaktním jazykem němčinou na straně jedné a se sousedními slovanskými jazyky na straně druhé odhaluje v používání minulých slovesných tvarů jasné paralely, ale i jasné rozdíly mezi západoslovanskými jazyky. Tyto rozdíly pomáhají vymezit roli jazykového kontaktu ve vývoji systému časů v těchto jazycích přesněji, než to bylo dosud možné.

Recenze

R. Bígl: In: Rozhlad č. 5 / 2015, 29–33
T. Lewaszkiewicz: In: Zeszyty Łużyckie 2014, 377–379



R. Šišková: Areálová studie slovní zásoby rusínských nářečí východního Slovenska. Diferenční slovník.
Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 29, 197 s.
ISBN 978-80-86420-36-3

Jádrem projektu je diferenční nářeční slovník vybudovaný na lexikálním materiálu z 52 východoslovenských rusínských obcí. Slovník obsahuje slovní zásobu ve výběru vedeném snahou ozřejmit jádro nářečních útvarů, jakož i oblasti přechodné, a stanovit jejich geografické rozšíření. Jednotlivá heslová slova jsou ve slovníku opatřena gramatickou charakteristikou, kontextovou charakteristikou, ekvivalenty s případnou exemplifikací. U každého z heslových slov jsou uvedeny všechny obce, v nichž bylo dané slovo zaznamenáno.


obálka

R. Šišková – M. Mušinka – J. Hrušovský: Vyprávění a písně Rusínů z východního Slovenska. Jihokarpatská ukrajinská nářečí v autentických záznamech.
Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 28, 312 s.
ISBN 978-80-86420-35-6

Publikace seznamuje především české zájemce s unikátním nářečním materiálem shromážděným českými jazykovědci v padesátých a šedesátých letech v oblasti východního Slovenska osídlené rusínským etnikem. Vyprávění ze života tohoto etnika vybraná z fonotéky Slovanského ústavu jsou v publikaci uvedena v originále i v překladu. Podobně jsou zpracovány i texty písní, příslušné k zaznamenaným notacím. Kniha obsahuje úvodní studii jazykovědnou, etnologickou i muzikologickou a jako přílohu dvě CD s originálním zněním vyprávění a písní.



obálka

R. Šišková – N. Savický: Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník.
LEDA ve spolupráci se Slovanským ústavem AV ČR, Praha 2008, 1026 s.
ISBN 978-80-7335-113-7

Slovník zachycuje všeobecnou slovní zásobu současné češtiny a ukrajinštiny včetně hovorových a slangových výrazů, typických slovních spojení, nejčastější frazeologie a základní odborné terminologie. Autoři slovníku jsou členy pracovního kolektivu, který se v SLÚ soustavně zabývá výzkumem synchronní dynamiky slovanských jazyků, což jim umožnilo zachytit v rámci možností daných rozsahem slovníku vskutku aktuální stav ukrajinské i české slovní zásoby, včetně inovací souvisejících se společenskými změnami, které proběhly na přelomu 20. a 21. století v obou zemích. Pro ukrajinštinu pak jde zejména o proces emancipace od doposud dominantního vlivu ruštiny (na vlastním ukrajinském území) a proces interakce dvou forem spisovné ukrajinštiny, které vznikly ve dvacátém století – značně rusifikované ukrajinštiny „sovětské“ a té formy spisovné ukrajinštiny, která se vyvinula v ukrajinské diaspoře (exilu) na Západě.

V 16. ročníku soutěže Slovník roku pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů se Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník umístil mezi 94 přihlášenými tituly na 2. místě.



R. Šišková – M. Mušinka – A. Mušinka: Ukrajinská nářečí Slovenska. Výzkum a zvukové zápisy z let 1957–1967.
Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2005, 184 s. + doprovodné CD.
ISBN 80-86420-20-5

V šedesátých letech minulého století uskutečnili čeští ukrajinisté desítky terénních expedic do oblasti východního Slovenska, obývané ukrajinským rusínským etnikem. Systematicky – podle stanoveného souboru témat – nahrávali souvislá vyprávění o životě a práci místních obyvatel, jejich zvykosloví a písně; navazovali tak na předválečnou práci Ivana Paňkevyče.

Tato publikace je výsledkem práce při záchraně zvukových záznamů: uvádí čtenáře do počátků a průběhu dialektologických prací ve zmíněné oblasti a shrnuje jejich dosavadní výsledky. Podrobný obsahový rejstřík s uvedením všech výskytů jednotlivých témat v souboru CD spolu se slovním rejstříkem je užitečnou pomůckou při orientaci ve zvukovém materiálu. Připojena je etnologická studie, která uživatele seznamuje s lidovým kalendářem a zvykoslovím rusínského ukrajinského etnika východního Slovenska, přináší informace o obcích, v nichž byly nahrávky pořizovány, dává nahlédnout do demografického vývoje dané oblasti.

Z celkového množství 527 témat a 542 písní byly vybrány nahrávky, představující typově nejdůležitější nářeční oblasti, obsahově i stylově zajímavá vyprávění a charakteristické zpěvy na doprovodný CD, umožňující posluchači vytvořit si představu o materiálu, který zvukový soubor nabízí.

Soubor 91 CD je uložen ve Slovanském ústavu AV ČR, jeho kopie také v Archivu Akademie věd ČR a v Muzeu ukrajinsko-rusínské kultury ve Svidníku.


N. Savický - R. Šišková - E. Šlaufová: Rusko-český a česko-ruský slovník neologizmů.
Academia, Praha 1999; 2., podstatně doplněné a opravené vydání (autorský kolektiv: I. Krejčířová - M. Sádlíková - N. P. Savický - R. Šišková - E. Šlaufová), Academia, Praha 2004, 285 s.
ISBN 80-200-0686-9

Rukopis slovníku vznikl v rámci grantového projektu GA ČR „Popis nové slovní zásoby s využitím počítačové techniky“ (č. 405/94/0552). Navazuje na dlouholetou tradici rusko-české a česko-ruské lexikografie. Od dosavadní slovníkové produkce se však liší tím, že zachycuje pouze ty složky slovní zásoby, které reflektují převratné společenské změny, jimiž oblast střední a východní Evropy v posledních desetiletích prochází, a jsou buď zcela nové nebo dosud lexikograficky nezpracované. Vedle výrazů odborného až terminologického charakteru slovník obsahuje i značný počet výrazů expresivních či vulgárních, které do slovníků nebyly zařazovány z důvodů tabuizace. Při zpracování byly využity nejnovější dostupné tištěné i elektronické prameny a rozsáhlá vlastní excerpce, zejména z denního tisku.


obálka

M. Sádlíková a kol.: Velký česko-ruský slovník.
Leda, Praha 2005, 1407 s.
ISBN 80-7335-048-3
Elektronická verze. Leda, Praha 2002.

V soutěži Slovník roku 2006 pořádané Jednotou tlumočníků a překladatelů se Velký česko-ruský slovník umístil na 2. místě v oboru Překladový slovník.

Za základ nového, aktualizovaného a značně rozšířeného vydání posloužil dvoudílný Česko-ruský slovník o rozsahu 62 000 slov, jehož hlavním redaktorem byl prof. L. V. Kopecký, který později s O. Leškou řídil práci v duchu své progresivní lexikografické teorie a metodiky. První vydání slovníku vyšlo v roce 1973, druhé pak v roce 1976. Společenské změny, které v nedávné minulosti proběhly v České republice i v Rusku, se zákonitě odrazily ve slovní zásobě obou jazyků. Heslář slovníku byl proto doplněn novými výrazy - především z oblasti ekonomiky (dealer, leasing aj.), techniky (mobilní telefon, notebook aj.), politických a společenských reálií (euroregion, disent, narkomafie aj.), ale i z oblasti hudby, sportu ap. Vedle spisovné slovní zásoby se uvádějí i výrazy hovorové a obecné češtiny s příslušnými ruskými ekvivalenty (feťák, absťák, ruplo mu v bedně aj.). Celkem bylo dodáno více než 7000 (u elektronické verze 3000) nových slov a slovních spojení, která byla zčásti čerpána z excerpčního materiálu pořízeného v oddělení lingvistiky a lexikografie Slovanského ústavu AV ČR. Inovován byl rovněž zeměpisný rejstřík a rejstřík zkratek.


O. Leška: Jazyk v strukturním pojetí. Kapitoly ze synchronní a diachronní analýzy ruštiny.
K vydání připravila Z. Skoumalová. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2003, XXXIV + 478 s.
ISBN 80-85494-67-1

Syntetické dílo zesnulého předního českého rusisty podává pohled na dějiny spisovné ruštiny z pozic strukturální teorie Pražské školy. Velmi podrobně sleduje změny ve fonetické, fonologické a morfologické soustavě. Detailně přihlíží k situaci v ruských dialektech i k vzájemnému vztahu mezi dialekty a spisovným jazykem. Na bohatém materiálu je dále dokumentováno stylistické rozvrstvení ruštiny a celková jazyková dynamika, opomenuty nezůstaly ani aspekty sociolingvistické.


H. Gladkova – I. Likomanova: Jazykovaja situacija. Istoki i perspektivy.
Acta Universitatis Carolinae Philologica Monographia CXXXVIII. Karolinum, Praha 2002, 453 s.
ISBN 80-246-0400-0

Na základě konkrétních poznatků o vývoji standardní (spisovné) bulharštiny ve srovnání s češtinou jsou sledovány jednotlivé faktory, které ovlivnily současný stav národního jazyka. S využitím postulátů Pražské lingvistické školy byl vybudován strukturní a funkční model komunikační a jazykové situace.


O. Leška – N. Savický – R. Šišková: Mluvnice současné ukrajinštiny.
SLÚ AV ČR, Euroslavica, Praha 2001, 235 s.
ISBN 80-86420-02-7

Rukopis Mluvnice vznikl v rámci grantového projektu GA AV ČR „Stručná mluvnice ukrajinštiny“ (reg. číslo A0077601), publikována byla díky podpoře grantu IAE0092003 GA AV ČR. Mluvnice je (po vydání Ukrajinsko-českého a česko-ukrajinského slovníku ) završením úsilí pražských ukrajinistů podat všestranný popis ukrajinského jazyka a jeho struktury na pozadí češtiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o první česky psanou ukrajinskou mluvnici, pojali ji autoři jako praktickou příručku, naplněnou bohatým současným materiálem, zároveň však dobře teoreticky fundovanou. Mluvnice je opatřena rejstříkem a vzhledem k četným odlišnostem v české a ukrajinské mluvnické tradici a terminologii je práce doplněna podrobným slovníčkem lingvistických termínů, jichž je v knize užito. Skutečnost, že uživatelem mluvnice je Čech, nalezla své vyjádření v diferenciaci akcentů při výkladu jednotlivých jazykových jevů a jejich funkcí.


O. Leška – R. Šišková – M. Mušinka: Vyprávění z Podkarpatí. Ukrajinská nářečí východního Slovenska. / Rozpovidi z Pidkarpattja. Ukrajins’ki hovirky schidnoji Slovaččyny.
Euroslavica, New York - Praha - Kyjev 1998, XXII + 323 + xvi s. fotografické přílohy
ISBN 80-85494-39-6

Kniha seznamuje čtenáře s nářečím sedmi ukrajinských vesnic východního Slovenska. Zachycuje žánrovou a tematickou rozmanitost nářeční mluvy, rozvrstvení podle věkových kategorií a podle jazykových schopností mluvčích, čímž překračuje tradiční hranice dialektologie a dotýká se i sociologie jazyka, jeho vývoje a změn, vyvolaných podmínkami, v nichž nositelé jazyka žijí. Tři studie z pera prof. O. Lešky podávají podrobný obraz zvukové stavby nářečí vesnic Ubla, Zvala a Nyžnja Jablinka. Publikované nářeční texty mají často vysokou hodnotu vypravěčskou, ba i literární, a jsou současně svéráznou všestrannou kronikou ukrajinského etnika daného území. Kniha je doplněna zobecňující statí akademika M. Mušinky Vid mamynoho moloka do hrobovoji došky.


A. Kurimský – R. Šišková – N. Savický: Ukrajinsko-český slovník.
1. díl (A-O) Academia, Praha 1994; 2. díl (П-Я) Academia, Praha 1996; 1377 s.
ISBN 80-200-0174-3

První velký slovník ukrajinského a českého jazyka obsahuje zhruba 75 000 hesel, kromě běžné slovní zásoby současné spisovné ukrajinštiny věnuje značnou pozornost také odborné terminologii a zahrnuje i jevy hovorové, expresivní a frazeologické, které byly po dlouhá léta chápány jako okrajové a do tištěných pramenů nebyly zařazovány. Autoři slovníku proto vycházeli z vlastní obsáhlé výběrové excerpce, velmi přínosná byla též spolupráce s kyjevským Jazykovědným ústavem O. O. Potebni, jehož kartotéku mohli při tvorbě slovníku využít.



10. 10. 2019