Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur
Činnost oddělení

Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur působí jak v oblasti domácí literárněvědné slavistické tradice, založené na komparativním pojetí slovanských literatur, tak i v kontextu literárněvědné evropské slavistiky, zkoumající inter- a transkulturní dialog evropských kultur a literatur. Výzkum je soustředěn do tří okruhů.

1.

Dějiny slavistiky, mezislovanských literárních a kulturních vztahů a literatur do počátku 20. století
Vydáním čtyř svazků knižní bibliografie byl ukončen rozsáhlý bibliografický projekt Slavica v české řeči. Záznamy byly čerpány z unikátní kartotéky časopiseckých i knižních překladů ze slovanských jazyků do češtiny, budované od 50. let 20. století a čítající cca 2 000 000 záznamů. Knižně jich bylo doposud zpracováno 15 700, do elektronické podoby bylo dále převedeno dalších 15 135 záznamů ve dvou různě strukturovaných databázích.
Průběžně vydáváme rukopisné literární a dokumentární památky z dějin české a slovenské slavistiky; v minulých letech byly k vydání zpracovány např. dosud nepublikované spisy K. J. Erbena o slovanském bájesloví, komentované vydání dvou neznámých rukopisů Štefana Krčméryho; komentovaná edice výboru z literárněvědného díla Karla Krejčího a první publikace s tématem česko-bulharských literárních a kulturních vztahů. V současnosti probíhá historicko-etnologický výzkum dosud nezveřejněných sběrů lidové slovesnosti Franka Wollmana, je připravována edice korespondence Josefa Kalouska se Sávou Chilandarským či další publikace věnující se bulharské literatuře období moderny a její české reflexi.

2.

Studium slovanských literatur 20. století se oproti dřívější užší specializaci na mezislovanské vztahy soustřeďuje především na výzkum určitých fenoménů či pojmů procházejících napříč evropskými literaturami. Východiskem jsou česko-německé vztahy a rusko-německý kulturní kontext, jak byl reflektován i v českém prostředí. V letech 2005–2009 probíhal výzkum paradigmatu „Východ – Západ“ v různých aplikacích i ve svých proměnách ve slovanském a neslovanském prostředí. Byla rozšířena spolupráce především se středoevropskými slavisty a literárními vědci, která vyvrcholila v roce 2009 na mezinárodní vědecké konferenci a v rozsáhlé týmové monografii o problematice vztahu „Východu a Západu“ v evropských kulturách a literaturách.

Na tento projekt navázal specializovanější výzkum reflexe lidského vědění v evropské literatuře Literatura a vědění/ Literatur und Wissen, v němž se čeští badatelé spolu s kolegy z Německa a Švédska zamýšleli nad tím, v jakých formách recipuje krásná literatura vědecké či náboženské myšlení. Mezinárodní tým se setkal v Praze v roce 2014 na konferenci a vydal publikaci Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung, která vyšla v roce 2018 v berlínském nakladatelství Kulturverlag Kadmos. Reflexe myšlení v literatuře byla rozvíjena také v projektu o ruském imperiálním myšlení, který byl završen vydáním týmové publikace Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace.

V letech 2016–2019 probíhal výzkum literární reflexe kolektivního traumatického zážitku holokaustu v polské literatuře a totalitních režimů ve 20. století. V nakladatelství Peter Lang vyšla v roce 2019 týmová kniha „Kontaminierte Landschaften“. Mitteleuropa inmitten von Krieg und Totalitarismus. Eine exemplarische Bestandsaufnahme anhand von literarischen Texten a v roce 2020 vyšla monografie o chronotopu tzv. varšavského ghetta. V roce 2016 byl zahájen projekt věnovaný toposu Krymu jako křižovatce kulturní, historické a literární paměti a nezřídka také jako místu utopických politických tužeb Ruska. V roce 2022 byla vydána kolektivní monografie s názvem Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii. V současnosti je připravována další kolektivní monografie, tentokrát v němčině. Začínáme s výzkumem traumatické a posttraumatické paměti a jejích projevů v současných (převážně) slovanských literaturách. Prvním počinem v této oblasti byl workshop uspořádaný společně s Ústavom svetovej literatúry SAV v Bratislavě, který proběhl 17. a 18. října 2022 v Praze.

Zkoumáme i moderní slovanské literatury (především ruskou, polskou a bulharskou) a takové jejich aspekty, které doposud nebyly ve větším měřítku probádány (např. bulharská neoficiální literatura a disent). V této oblasti vznikají nejčastěji autorské monografie.

3.

Výzkum ruské emigrace v meziválečném Československu prováděný ve Slovanském ústavu je svým obsahem i rozsahem v českém prostředí ojedinělý a nejkomplexněji pojatý. Vychází z databáze osob, institucí a partnerských institucí ruské emigrace v ČSR systematicky budované od konce 20. století a čítající cca 3 000 údajů. Část výzkumů je věnována literární činnosti ruských emigrantů v ČSR, nově pozornost směřuje také ke zhodnocení vědeckého přínosu ruských emigrantů českému prostředí. Byl rovněž vybudován a zpracován rozsáhlý zvukový archiv („oral history“) dokumentující fenomén emigrace jako předmět vzpomínek. V posledních letech byla připravena edice komentovaných přepisů osobních vzpomínek některých ruských emigrantů a vydána monografie věnující se vědeckému odkazu historika umění Nikolaje Okuněva, který strávil velkou část života v československé emigraci a působil rovněž ve Slovanském ústavu. Ukončen byl projekt nové klasifikace a vědeckého popisu ruského výtvarného umění ve sbírce Galerie výtvarného umění v Náchodě (která zahrnuje právě díla ruských emigrantů), rozšířený o velký výstavní projekt realizovaný ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií na Hluboké. V současnosti probíhá příprava ruské a české verze lexikonu ruské meziválečné emigrace a byl zahájen výzkum Kondakovova archivu v Praze. V letech 2016–2017 probíhala ve smluvní spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze příprava výstavy Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu, jejíž vernisáž se uskutečnila dne 15. 6. 2017 v letohrádku Hvězda.
V roce 2021 vyšla ruskojazyčná verze rozsáhlého biografického slovníku ruské meziválečné emigrace a v tisku je její doplněná česká verze. Byl zahájen výzkum Kondakovova archivu v Praze a je připravován druhý dvojjazyčný díl vzpomínek ruských emigrantů. Ke spuštění na webu SLÚ jsou připraveny dvě databáze – biografický slovník a bibliografie ruských emigrantů v československém tisku. Před dokončením je třetí databáze emigrantských institucí a organizací.
Dalším aktuálním úkolem je příprava výstavy o přínosu technické a přírodovědné emigrace z území bývalého Ruského impéria meziválečnému Československu, která se uskuteční v září–říjnu 2023 ve výstavních prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Interkulturní literárněvědná slavistika

---

2016–2023
Krym jako křižovatka kulturní paměti

Vedoucí: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Členové týmu: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A. (SLÚ)
Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D. (SLÚ)
Mgr. Martina Čechová, Ph.D. (SLÚ)
Mgr. Vladislav Knoll, Ph.D. (SLÚ)
Prof. Dr. Kerstin Susanne Jobst (Universität Wien)
doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc. (Historický ústav AV ČR, v. v. i.)

Střednědobý týmový projekt prochází napříč odděleními ústavu a zahrnuje i zahraniční historiky, literární a kulturní vědce. Jeho cílem je ukázat topos Krymu a Černého moře jednak jako křižovatku kultur raného středověku, jednak jako virtuální prostor ruské historie a kultury, spatřující v něm vytouženou spojnici k antické kultuře – a tedy k evropskému dědictví. Z této svérázné interpretace dějin Rusko odvozuje své nároky na tuto oblast. Krym je také místem traumatických kolektivních zážitků (např. represí vůči krymským Tatarům). Ústřední zkoumanou kategorií projektu je literární reflexe toposu Krymu. V roce 2017 byla navázána spolupráce s Univerzitou ve Vídni a mentorkou se stala vynikající kulturní historička Kerstin Susanne Jobst, která se problematice Krymu dlouhodobě věnuje. V říjnu 2017 se uskutečnil mezinárodní vědecký workshop v Praze, na kterém byl projekt poprvé prezentován. Ve dnech 25.–26. června 2018 proběhla mezinárodní vědecká konference v Praze, na níž byly ustaveny dva pracovní týmy (kromě ČR jsou v nich zastoupeni vědci z Německa, Švýcarska, Izraele, Ukrajiny a Ruska). Připravovány jsou dvě kolektivní monografie: česká a německojazyčná, každá z nich bude jinak koncipována a bude obsahovat jiné kapitoly. Projekt byl realizován s podporou Strategie AV21 – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací. V edici Strategie AV21 v roce 2020 rovněž vyšla popularizační kniha Heleny Ulbrechtové pod názvem Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? Po stopách historické a literární paměti poloostrova.

Vydána byla rovněž německy psaná brožura Die Halbinsel Krim in Geschichte, Literatur und Medien.

V roce 2022 vyšla česká kolektivní monografie vydaná Helenou Ulbrechtovou a Radomírem Vlčkem s názvem Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, která vzbudila živý mediální ohlas a 8. září 2022 byla pokřtěna v knihkupectví Academia na Václavském náměstí; jejím kmotrem byl ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

---

2022 –
Traumatická a posttraumatická paměť v evropských literaturách
Vedoucí: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Členové týmu: Mgr. Jakub Mikulecký, Ph.D.
Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D.
Mgr. Jakub Kapičiak, Ph.D.
Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.
Janina Yukhhymuk, Ph.D.
Mgr. Julie Jančárková, Ph.D.

Střednědobý týmový projekt probíhá v rámci Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti.
Cílem projektu je poukázat na různé způsoby zachycení traumatické historické paměti v krásné literatuře (v závislosti na výchozím historickém kontextu). Autoritativní režimy 20. století zanechaly hlubokou stopu v lidských myslích, která je do dalších generací přenášena pomocí různých médií, stále častěji pomocí krásné literatury. Její příběhy, byť fiktivní, mají přesto určitou vypovídací hodnotu o tom, jak se další generace s následky traumat svých předků vyrovnávají. Do projektu zahrnujeme tři období: totalitní režimy první poloviny 20. století, zde především s akcentem na sovětské Rusko a nacistické Německo, dále formy undergroundové literatury, tematizující mj. represivní praktiky socialistických režimů, a poté literaturu postsocialistického období, kdy se fenomén vzpomínání na minulý režim začal teprve etablovat. V tomto ohledu je prozatím velmi málo prozkoumána ruská literatura, včetně rozdílu mezi ruským a ukrajinským pohledem na sovětské období. Zároveň bude projektem jako červená nit procházet téma vyrovnání se se zločiny nacismu a stalinismu v konfrontační podobě.

V rámci projektu budou vznikat jak jednotlivé studie, tak knižní výstupy. Prvním počinem byl worskhop, který se konal ve dnech 17.–18. října 2022 v Praze pod názvem Literární mýty 20. století na pozadí kulturní paměti a traumatu. Akce se uskutečnila ve spolupráci s Ústavem svetovej literatúry SAV v Bratislavě.

---

2017–2021
Europa - Mitteleuropa - Österreich. Peripherien und Minoritäten bei Karl Markus Gauß

Vedoucí: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.
Členové týmu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (Praha)
Prof. Dr. Edgar Platen (Göteborg, vedoucí za švédskou stranu)
Dr. Iginia Baretta (Göteborg)
Dr. Irena Samide (Ljubljana, vedoucí za slovinskou stranu)
Dr. Petra Kramberger (Ljubljana)

Mezinárodní smluvní projekt mezi Slovanským ústavem a Univerzitami v Göteborgu a Lublani si klade za cíl interkulturní studium publicistických a esejistických textů rakouského literáta Markuse Gausse. Ten se ve svých textech věnuje především kategorii paměti, zvláště v jiho- a středoevropském prostoru. Evropa v jeho pojetí je kulturním prostorem, jehož uspořádání není dáno a priori, nýbrž je chápáno v neustálé proměně. Gaussova „místa paměti“ mají u čtenáře vyvolat nikoli nostalgii, nýbrž jej podnítit k úvahám o Evropě. Zvláštní pozornost autora je věnována evropským „okrajům“, minoritám či společným evropským hodnotám.
Členové týmu ze SLÚ se v projektu zaměřují na srovnání koncepcí „evropských míst paměti“ v textech Markuse Gausse a Martina Pollacka.
V říjnu 2018 se na toto téma uskutečnila mezinárodní vědecká konference v Lublani, v roce 2020 vyšlo speciální tematické číslo časopisu Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien.

---

2014–2019
Das „Unrecht“ in der polnischen Holocaust-Literatur. „Gerechtigkeit“ als intergenerationeller Erinnerungs- und Erzählprozess
Dr. Alexander Höllwerth, Mag. (Fellowship Jana Evangelisty Purkyně)

Pětiletý projekt byl věnován analýze polské literatury o holokaustu a literární reflexi právnických pojmů i obecně platných hodnotových představ „viny“, „práva“ a „spravedlnosti“. Právě tyto kategorie jsou důležitou součástí literatury o holokaustu: již samotný pojem „literárních svědectví“ implikuje narativní přibližování se textu (ve jménu „pravdy“ a „spravedlnosti“) tomu, co se stalo, případně co se mohlo stát. Projekt analyzuje vztah polských textů o holokaustu k bezpráví nacistického Německa, především to, jak reflektují pojem bezpráví a spravedlnosti. Ta se stává utopickým regulativem ve smyslu J. Derridy a zároveň je určujícím vyprávěcím prostředkem. Bezpráví nemá svůj protiklad ve „spravedlnosti“ a přechází jako nikdy nekončící „úkol“ na dalších generace, které jsou povinny o něm vyprávět dále (Agata Tuszyńska, Ewa Kuryluk, Piotr Szewc, Piotr Paziński ad.).
Projekt analyzuje jak texty, které jsou již kanonizovanými výpověďmi o holokaustu (od osvětimských povídek Tadeusze Borowského až k debutu Piotra Pazińského Pensjonat (2009) či Igora Ostachowice Noc żywych Żydów (2012)), tak i fikcionální texty, jako např. román Andrzeje Szczypiorského Początek (1986), a rovněž i svědecké výpovědi či romány autobiografické. Textový korpus je reprezentativním vzorkem polské literatury o holokaustu od 40. let 20. století do současnosti.
Projekt si klade dva cíle: spojit literárněvědné a právně-filozofické kategorie a věnovat se doposud literárněteoreticky nezpracovaným textům. Monografie Alexandra Höllwertha Das Warschauer Ghetto als „Ausnahmezustand“ und Ortdes „Bruchs“. Eine Untersuchung zu den Chronotopen des Warschauer Ghettos anhand von zentralen Texte der polnischen Literatur vyšla v nakladatelství Lang v roce 2020.

V rámci tohoto projektu vznikl i prostor pro výzkum traumatické kolektivní paměti zločinů nacismu a komunismu a její literární reflexe. V červnu 2016 proběhla mezinárodní konference „Kontaminierte Landschaften“ – ‚Mitteleuropa‘ inmitten von Krieg und Totalitarismus. Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten, která se konala ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze.
Projekt byl podporován ze Strategie AV21 – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací.

---

2012–2017
Literatura a vědění/ Literatur und Wissen
Vedoucí: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Členové týmu: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.
PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.
Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D.
Zahraniční partner: Oddělení jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu, Švédsko
Členové týmu: Prof. Dr. Edgar Platen (koordinátor za švédskou stranu)
Doc. Dr. Frank Thomas Grub

Projekt byl podporován z Programu interní podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR, č. projektu M300921201.

Hlavním výstupem je německojazyčná týmová publikace s názvem Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung, která vyšla v berlínském nakladatelství Kulturverlag Kadmos.

Členy autorského týmu jsou čeští, němečtí a švédští literární vědci, kteří na vybraných příkladech z české, ruské, polské a německé literatury ukazují nejen společné evropské kořeny slovanských a neslovanských literatur, ale i interkulturní přístup k jednotlivým národním literaturám. Myšlení je zde reprezentováno převážně filozofickými systémy, teologickými úvahami, ale např. i způsoby prezentace předávaného vědění, např. v historické literatuře pro děti a mládež. Literární díla jsou nahlížena v intencích kulturní sémiotiky, odkrývající za dějem literárních příběhů i dějiny lidského myšlení.

V rámci projektu proběhla v Praze v dubnu 2014 mezinárodní vědecká konference Literatura a vědění/ Literatur und Wissen/ Литература и знание.

Dalším výstupem z tohoto projektu je speciální číslo časopisu Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien, které vyšlo v roce 2018.

Helena Ulbrechtová – Siegfried Ulbrecht: Literatur und Wissen. Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien 29 (2018), Sondernummer ISSN 1210-9029, ISBN 978-80-86420-72-1
Tematické číslo časopisu Germanoslavica je dodatečným výstupem z projektu Literatura a vědění, podporovaného v letech 2012–2016 v programu Podpory mezinárodní spolupráce AV ČR. Obsahuje studie týkající se transferu a organizace vědění v literatuře, výjimečně obsahuje i tři studie v češtině a jednu v ruštině. Je opatřeno úvodním slovem (Editorial).

---

2007–2010
Západ a Východ – tradice a současnost. Proměny umění interpretace, myšlenkové proudy, literární směry a žánry ve slovanských a západních literaturách.
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Projekt se zaměřil na studium vztahů a paralel ve slovanských a neslovanských literaturách a kulturách. V centru pozornosti byl nejen samotný literární proces, ale i přesahy do esteticko-filozofického myšlení a kulturních studií.

Hlavní tematické okruhy:

• Rusko-německé literární a kulturní vztahy (ruská literatura v evropském kontextu, vztah ruské literatury a západního filozofického myšlení, impulsy západoevropské literatury a myšlení na vývoj ruské literatury)
• Pojem Východu a Západu v kontextu teoretického myšlení o literatuře
• Pojem Východu a Západu jako ideologického literárního klišé
• Pojem Východu a Západu v literárně-filozofických konotacích
• Fenomén hranice jako pohyblivé jednotky v tzv. postdějinné době

Prvním výstupem bylo vydání speciálního svazku Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.

Dalším výstupem byla rozsáhlá publikace Die Ost-West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ-Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty, která vznikla v koedici s drážďanským nakladatelstvím Neisse. Autoři jednotlivých příspěvků pracují ve výzkumných a univerzitních institucích České republiky i zahraničí (Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, Slovensko a Maďarsko).

Prezentace na webu německého knižního trhu.

K tématu se vztahovala i mezinárodní konference Literatury a kultury mezi Východem a Západem uspořádaná v Praze ve dnech 7.–9. 10. 2009.

---

2005–2009
Ruská poezie 20. století
Vedoucí : PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

V rámci projektu vznikla monografie H. Ulbrechtové o ruské poezii druhé poloviny 20. století; další – týmovou – prací byl společný projekt SLÚ AV ČR a Ústavu světové literatury SAV (2004–2006), zakončený publikací o ruské poezii 20. stol., která prezentuje stav výzkumu tohoto žánru u nás a na Slovensku.

Za účasti představitelů obou pracovišť i předních odborníků z českých univerzit proběhla v dubnu 2005 jednodenní pracovní konference, spojená s prezentací projektu. Zazněly na ní příspěvky týkající se problematiky ruské poezie i její recepce v českém a slovenském prostředí. V diskusi byla rozvinuta řada témat o novém pohledu na ruskou poezii i literaturu obecně, zvláště na literaturu tzv. nové vlny a témata v době socialismu potlačovaná.

Dějiny slavistiky

---

2003–2012
Slavica III
Vedoucí: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.

V posledních letech byly dokončeny dva svazky bibliografie překladů ze slovanských literatur do češtiny: jako 23. svazek Nové řady Prací Slovanského ústavu byla vydána kniha Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918, projekt byl ukončen závěrečným svazkem Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918. K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Zdena Koutenská, Hanuš Nykl, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s., ISBN 978-80-86420-45-5

Závěrečný svazek přináší bibliografii překladů z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v období let 1891–1918. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce) překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury, dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.

Dějiny slavistiky – kritické edice pramenů

---

PhDr. Marcel Černý, Ph.D.

2016–
Pozdravy ze Svaté Hory Athonské
Vzájemná korespondence českého pravoslavného mnicha Sávy Chilandarce s historikem Josefem Kalouskem z let 1878–1911

Připravovaná edice vzájemné korespondence českého pravoslavného athonského mnicha Sávy Chilandarce (1837–1912; občanským jménem Slavibor Breüer) s historikem Josefem Kalouskem (1838–1915) zahrnuje celkem 204 Sávových dopisů Kalouskovi a 44 Kalouskovy dopisy určené Sávovi. Jako příloha budou vydány i zajímavé Breüerovy deníky. Jsou to sešity formátu A5, Kalouskovi jich bylo odesláno celkem šest a zahrnovaly zápisky od června 1881 do dubna 1884.
Sávovy dopisy jsou důležitým svědectvím o každodenním životě klášterní komunity z pohledu českého pravoslavného mnicha. Jejími hlavními tématy jsou vědecké a osobní styky Sávy Chilandarce, návštěvy významných badatelů, umělců i politiků na Athosu (např. srbského krále Alexandra I. Obrenoviće na Chilandaru o Velikonocích roku 1896), dobová bulharsko-srbská rivalita chilandarského mnišstva a ekonomické problémy Chilandaru na přelomu 19. a 20. století.
V menší míře korespondence také odráží Kalouskovy reflexe soudobých problémů Balkánu (etnické procesy, národnostní rozmíšky mezi athonskými mnichy). I když je Kalouskových dopisů znatelně méně, jsou důležité právě pro svou intimitu – zrcadlí Kalouskovu lidskou povahu a svědčí o důvěře, kterou ke svému příbuznému a příteli choval.
Materiály, jež edice zpřístupní, mají vysokou dokumentární a historickou hodnotu (jde o unikátní literární reflexi kulturního „šoku“, který prožívá Středoevropan v exotickém prostředí athonské mnišské republiky) a mohou být využity jako informační pramen i jako součást studia dalších balkanistických, historických a šíře slavistických témat.

---

2021–
Penčo Slavejkov a Čechy
Kapitola z dějin české recepce bulharské moderny

Připravovanou monografii tvoří dvě části: rozsáhlejší literárněhistorická studie, která pojednává o českých překladech a české recepci díla představitele bulharské básnické moderny Penča Slavejkova (1866–1912), a kratší antologie s ukázkami českých přebásnění.
Projekt vychází z nálezu nevydané české antologie ze Slavejkovova díla, připravené v roce 1922 k 10. výročí básníkova úmrtí českým slavistou Františkem Rutem Tichým, známým též pod pseudonymem Zdeněk Broman (1886–1968), filologem, spolupracovníkem Slovanského přehledu Adolfa Černého a překladatele poezie z bulharštiny, ukrajinštiny a běloruštiny.
Antologie z neznámých příčin nevyšla a je uložena v nezkatalogizovaném fondu F. R. Tichého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze.
Předmětem úvodní studie budou zejména rozbory Tichého přebásnění Slavejkovových textů na pozadí starší překladové tradice (jeho vůbec prvním českým překladatelem byl o generaci starší Vladislav Šak, 1860–1941), ale rovněž první soustavnější analýza české recepce bulharské moderny v jejím teoretickém i poetologickém aspektu. Sledovaná problematika bude dovedena až k nejnovějším překladům Slavejkovova díla z 80. let 20. století.

---

2018–2022
Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní
Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR

Kolektivní monografie představuje jádro výzkumu ze dvou na sebe navazujících česko-bulharských meziakademických projektů realizovaných v letech 2011–2016, jichž se účastnil trojčlenný tým ve složení Marcel Černý, Teodorička Gotovska-Henze a Ljubomila Solenkova. Objektem souboru vědeckých studií jsou známé i pozapomenuté osobnosti česko-bulharských kulturních vztahů, jako např. Pavel Josef Šafařík, Marin Drinov, Konstantin Jireček, Adolf Patera, Petko Račov Slavejkov, Vasil D. Stojanov, Jan Neruda, Václav Dobruský, Josef Meissner, Fany Meissnerová, Bohdana Jirásková-Chiteva, Sáva Chilandarec, Bojan Penev, Vladimír Sís, František R. Tichý (ps. Zdeněk Broman) či Karel Kramář.

---

2017–
Vítr skučel, Balkán sténal…
Nástin dějin bulharského literárního obrození pro Čechy s chrestomatií

Monografie českému zájemci poprvé zevrubně představí hlavní momenty, osobnosti a literární díla bulharského národního obrození (je jím míněn proces probíhající v letech 1762–1878). První, výkladová část pojednává o třech hlavních fázích obrozenského procesu (1. rané obrození, 2. tzv. skutečné obrození od 20. let 19. století do konce Krymské války r. 1856 a 3. vrcholné obrození od Krymské války do osvobození Bulharska z osmanské nadvlády r. 1878).
Druhá část – chrestomatie reprezentativních kanonických textů bulharského literárního obrození v českém překladu – pak funkčně doplňuje předchozí výklad konkrétními uměleckými texty.

---

2011–2013
Marcel Černý (ed.): Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky. Výbor z díla Karla Krejčího. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 37 (Studiorum slavicorum memoria, sv. 1), Slovanský ústav AV ČR, Praha 2014, 664 s.,
ISBN 978-80-86420-47-9

Výbor ze studií Karla Krejčího (1904–1979) má připomenout odkaz tohoto významného literárního historika (zejména bohemisty a polonisty) a komparatisty, který byl spojen se Slovanským ústavem v období první republiky a později i s jeho nástupnickými institucemi.
Kniha obsahuje předmluvu Vladimíra Svatoně „Bohemistika v evropském pohledu. Nástin díla Karla Krejčího“, v níž se autor snaží charakterizovat Krejčího pozici v literárněvědném myšlení 20. století: mezi komparatistikou a slavistikou, mezi pozitivismem, sociologismem a českým strukturalismem. Následuje 42 komentovaných a editovaných studií Karla Krejčího, převážně z mezinárodních sjezdů slavistů a z časopisů Slavia a Česká literatura. Třetí částí knihy je doslov editora Marcela Černého, v němž vysvětluje koncepci výboru a kritéria výběru zařazených textů a podrobně se zabývá Krejčího pojetím slovanství a slovanských literatur ve srovnávací perspektivě i jeho pozdější recepcí v české slavistice. Jako přílohu obsahuje tato publikace novou a doplněnou Bibliografii prací Karla Krejčího s přehledem závažnějších prací o něm, kterou v návaznosti na již publikované bibliografie Theodora Bešty (dovedeny do roku 1973) doplnil editor.

Úloha a přínos archivních dokumentů ve výzkumu dějin slavistiky

---

doc. PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.

2019–
Digitalizace, analýza a zveřejnění zápisů folklorní prózy z Moravy (sběr studentů FF Masarykovy univerzity v Brně v letech 1929–1933 pod vedením prof. F. Wollmana)

Vedoucí: doc. PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
Členové týmu: PhDr. Jana Pospíšilová, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.)
Mgr. Jan Luffer, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
PhDr. Zina Komárková, (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.)

Cílem projektu je digitalizace, zveřejnění a odborné zhodnocení moravského sběru lidové slovesnosti realizovaného studenty českého slavisty Franka Wollmana na FF MU v Brně. Tento sběr, který lze považovat za zásadní příspěvek k dějinám česko-slovenské slavistiky a folkloristiky, proběhl v letech 1929–1933 bez kritického zpracování. Celkově bylo zapsáno v moravských dialektech více než 1 000 rozsahem variabilních komunikátů ústní slovesnosti (cca 1 700 s.) od 220 vypravěčů. Sběry, které byly objeveny v pozůstalosti F. Wollmana, si kladly za cíl vedle aktuálního zachycení živé slovesné tradice i zjištění moravsko-slovenské látkové komplementarity. Zároveň doplní obraz o repertoáru a historické paměti obyvatel moravského venkova, včetně moravsko-slovenského pohraničí v meziválečném období. Výstupem bude vědecká edice s monografickým úvodem a další edice určená dětskému čtenáři.

Projekt je podporován z programu Strategie AV21 Paměť v digitálním věku 2019.

---

2012–
Korespondence Franka Wollmana

Příprava knižního vydání souboru dosud nezpracované a neznámé korespondence významného česko-slovenského slavisty a komparatisty Franka Wollmana (s M. Murkem, J. Polívkou, J. Horákem, A. Novákem ad.), která je postupně vyhledávána v domácích i zahraničních literárních i institucionálních archivech (Praha, Brno, Bratislava, Martin, Lublaň, Petrohrad aj.). Tato korespondence představuje vedle mapování života a díla badatele cenný historický i faktografický pramen pro osvětlení personálních, institucionálních a metodologických dějin česko-slovenské slavistiky zejména v meziválečném období. Dosud je vyhledáno a přepsáno cca 300 korespondenčních jednotek, které jsou postupně editovány a doplňovány podrobným kritickým komentářem a poznámkovým aparátem. Knižní publikace bude uvedena rozsáhlou interpretační studií a originální fotografickou dokumentací.

---

2011–2012
Štefan Krčméry – dva neznámé rukopisy z pozůstalosti T. G. Masaryka

Badatelský úkol byl završen vydáním knihy Veci na dne duše. (A ešte letiace tiene, Vajanský). Dva neznáme rukopisy Štefana Krčméryho. Pripravila Anna Zelenková. Martin – Praha: Matica slovenská – Slovanský ústav AV ČR, 2012. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 36, 174 s., ISBN 978-80-86420-46-2 (SLÚ), ISBN 978-80-8128-041-2 (Matica slovenská)

Edice zachycuje dva dosud neznámé rukopisy od jedné z nejvýraznějších osobností slovenského kulturního života Š. Krčméryho (1892–1955), které se našly v pozůstalosti T. G. Masaryka v Praze. Objev těchto nových rukopisných textů neočekávaně doplňuje dílo tohoto autora. Š. Krčméry je autorem, který se suverénně pohybuje mezi vědou a uměním, a proto edice symbolicky přináší texty z obou oblastí. První rukopis – umělecká próza A ešte letiace tiene představuje specifickým prolnutím časových a fabulačních rovin v kontextu autorovy tvorby ojedinělý pokus o „román idejí“, který tvoří žánrovou a tematickou analogii k jeho Zimní legendě. Text obsahuje charakteristické rysy Krčméryho uměleckého stylu, spojujícího psychologizaci a lyrizaci, smysl pro detail a intuici s filozofií a estetickou náladovostí a bohatou metaforičností. Autor vychází z linie slovenské lyrizované prózy s prvky naturalistického a psychologického expresionismu, romantického patosu a baladičnosti. Druhý text - Vajanský, který žánrově inklinuje k literárně-historické esejistice, interpretuje základní znaky poetiky S. H. Vajanského, jeho přínos a význam jako výrazné kulturní osobnosti Slovenska, a to na pozadí detailní kresby martinského intelektuálního prostředí. Kritické vydání je doplněno úvodní studií, rozsáhlým poznámkovým aparátem, výběrem z dobové korespondence i fotografiemi.

doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc.

2023–
Slovanství a slavistika ve druhé polovině 20. století

Cílem projektu je formou dílčích studií, monografie a popularizující prezentace zodpovědět otázky o místě, roli a úloze českého (československého) slovanství a české (československé) slavistiky ve druhé polovině 20. století v kontextu meziválečného a válečného období. Téma vychází ze skutečnosti, že slovanství bylo a stále ještě je v českém prostředí sledováno převážně jako součást konstituování národního vědomí 19. a počátku 20. století. Výrazně méně pozornosti je mu věnováno pro období od vzniku samostatné Československé republiky, kdy se stalo součástí oficiální státní ideologie a zejména pak jeho proměny po druhé světové válce. Platí to i o dějinách české (československé) slavistiky, na níž, stejně jako na slovanství měly velký vliv měnící se politické a ideologické okolnosti. Protože se v současnosti setkáváme s různými desinformacemi, je třeba odpovědět např. i na otázky, zda můžeme pro druhou polovinu 20. století hovořit v českém (československém) prostředí o skutečném slovanství. Pokud ano, v jakých politických, ideologických a časoprostorových souvislostech? V neposlední řadě, jaké bylo postavení odborné české (československé) slavistiky?

Dějiny a teorie novodobých slovanských literatur

---

Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D.

2016–
Literatura periferie a okraje

Projekt se věnuje výzkumu ruské literatury jako multilingvistického a multikulturního celku východní Evropy, v němž se formovaly a utvářely nejrůznější kultury i jazyky. Takový proměněný pohled na národní literaturu umožňuje lépe nahlédnout tvorbu některých rusky píšících autorů, kteří ve svém díle kladli nezvykle silný důraz na fenomén „rozumění“ jako požadavek samotného „překladu“ (Kržižanovskij, Platonov, Pilňak aj.). Na jejich tvorbě je možno představit jinou tvář ruské literatury, literatury jako jakéhosi pole minoritních literatur, jež vedle sebe koexistovaly nejen jako národní nebo územní regiony, ale také jako jakési „transgrese“ či živly, jež se vždy formovaly a utvářely na hranicích a švech mezi národy a regiony.

---

2013–2019
Ruská literatura mezi psaním a viděním

Monografický projekt sleduje historickou proměnu moderní literatury, jež se oproti předmoderní době ocitla pod silným vlivem kinematografie a fotografie. Tato proměna, která je demonstrována především na ruské moderní a postmoderní literatuře, souvisí s tematizací aktu psaní v samotné tvorbě spisovatelů.
Teprve díky poststrukturalistickému obratu k aktu psaní (écriture), jak jej představuje myšlení Bataille, Barthese, Derridy nebo Foucaulta, ale rovněž díky básnickým a uměleckým výzkumům materiality jazyka v avantgardách dvacátého století (dada, konkretismus, lettrismus či experimentální poezie), můžeme blíže zkoumat akt psaní nejen v jeho pohybu, ale promýšlet jej též jako konkrétní evidenci, jako to, co samo vystupuje jako viditelná (evidentní) stopa a jazyková materie (vizuální a konkrétní poezie).
Akt psaní je hluboce spjat s radikální proměnou moderního vnímání, zasaženého technikou i estetikou filmu. Autor se ve své práci snaží poukázat na důvody takové proměny i na důsledky, jaké tato proměna přináší především v dílech Nabokova a Gombrowicze, ale též Babela, Bělého, Čechova, Charmse, Koláře, Pilňaka, Rozanova nebo Sokolova. Monografie pod názvem Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění vyšla v nakladatelství Academia.

---

Mgr. Jakub Mikulecký, Ph.D.

2018–2020
Neoficiální bulharská literatura v době socialismu

Při literárněhistorickém výzkumu na poli samizdatu a „šuplíkové“ literatury v letech 1944–1989 je zohledňován i širší východoevropský kontext v době studené války. Výstupem projektu je monografie s názvem Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou. Neoficiální bulharská literatura 1944–1989, která vyšla v nakladatelství Academia.
Ústředním těžištěm výzkumu je literární analýza samizdatových a oficiálně nevydaných textů bulharského písemnictví z období komunistického režimu. Vedle množství textů dosud neznámých a badatelsky nezhodnocených se objektem zájmu stávají i díla autorů a autorek, kteří se teprve nedávno začali postupně emancipovat z pozic literární marginálnosti (Rusčo Tichov, Veselin Tačev, Filip Dachilov, Vasil Urumov, Georgi Mickov, Boris Christov, Georgi Rupčev). Poetika těchto neoficiálních textů je nahlížena v širších souvislostech východoevropského undergroundu a v rámci výzkumu jsou hledány a nacházeny některé estetické a axiologické průsečíky s ostatními literaturami v rámci bývalého východního bloku, včetně undergroundu českého a sovětského.

---

2020–
Bulharská exilová literatura po roce 1944

Střednědobý projekt mapuje vývoj poezie, prózy a dramatu především v západoevropských a severoamerických centrech bulharské politické emigrace v době studené války. Velký důraz je kladen na diskurzivitu a ideologickou heterogenitu bulharského exilu.
Objektem výzkumu je textový korpus zahrnující především krásnou literaturu psanou a vydanou v bulharštině, v menší míře i literaturu publicistickou, memoárovou, politologickou, sociologickou, historiografickou a filosofickou. Bulharská exilová literatura v letech 1944–1989 byla vydávána ve významných centrech bulharské poválečné emigrace: především v Mnichově a Paříži, v menší míře potom v Bruselu, Londýně, Vídni, Madridu, Curychu, New Yorku a dalších městech ve Spojených státech. Na základě kritického studia těchto vydání bude možno objektivně odpovědět na otázky, v čem byla situace bulharské exilové literatury specifická ve srovnání s ostatními národními případy, jaká byla specifika financování a jakými způsoby se tato literatura, která byla ve své podstatě jakousi manifestací protitotalitních a protikomunistických diskurzů, dostávala ke čtenářům v Bulharské lidové republice, kde narušovala ideologický monopol a bořila pečlivě budovanou image nejvěrnějšího sovětského satelitu. Z autorů, jejichž tvorba bude pro stávající výzkum klíčová, lze uvést tato jména: Georgi Markov, Atanas Slavov, Tončo Karabulkov, Christo Ognjanov, Stefan Marinov, Nedjalko Gešev, Christo Bojadžiev, Ženi Zaimovová a další. Výsledkem probíhajícího výzkumu bude autorská monografie.

---

Mgr. Jakub Kapičiak, Ph.D.

2021–2023/24
Medialita nonkonformní ruské literatury v sovětském a postsovětském prostoru

Medialita v názvu výzkumného projektu odkazuje k záměru analyzovat nejen literaturou komunikované obsahy, ale i způsoby, jakými se tyto obsahy konstruují, uchovávají a distribuují. Znamená to hledat odpovědi na otázky, jak se ve struktuře literárních textů projevují „vnější“ ideologické kontexty, kulturně-politické normy, literární tradice a postupy a také technické aspekty média literatury, což zároveň umožňuje přemýšlet o literatuře ve vztahu k jiným druhům umění. Projekt uvedené aspekty zkoumá ve vztahu k nonkonformní (alternativní, undergroundové) ruské literatuře vznikající od 70. let 20. století. Pozornost je věnována hlavně transformacím uvedených aspektů v sovětském a postsovětském prostoru, a to zejména s ohledem na tvorbu Dmitrije Prigova (1940–2007). Výstupem bude autorská monografie.

---

Mgr. Tomasz Derlatka, Dr. (Fellowship Jana Evangelisty Purkyně)

2013–2018
Západoslovanský román 1945–1989

Hlavním cílem projektu je zpracování problémů týkajících se románové produkce západoslovanských národů v uvedeném období. Literatury západoslovanských národů tvoří, stejně jako východo- a jihoslovanské literatury, určitý komplex, izolovaný ve slovanském celku na základě charakteristických jazykových analogií, které je odlišují od ostatních slovanských skupin. Specifiku západoslovanské jazykové skupiny činí existence jazykových párů, ve kterých jeden (polština, čeština, horní lužická srbština) má v rámci svého páru status suveréna. V podstatě totožný fenomén, tj. párové vystupování a dominance jednoho elementu páru, vystupuje i v západoslovanském areálu kulturně-literárním. Této skutečnosti však dosud nebyla v okruhu slavistické kulturní a literární vědy věnována větší pozornost. Fungování západoslovanských literatur jako specifického makrosystému otevírá řadu příležitostí pro další výzkum, k němuž patří problematika románové produkce západoslovanských národů. Západoslovanský román představuje na jedné straně prvek většího makrosystému, tj. genologického systému evropských literatur, ale zároveň složku menšího makrosystému, tj. genologického systému literatur západoslovanských. Na straně druhé románová produkce západoslovanských národů konstituuje sama o sobě specifický makrosystém (západoslovanský román), který zahrnuje šest komponent: polský román, český román, slovenský román, román Horních a Dolních Lužických Srbů a Kašubů. Fungování západoslovanského románu jako makrosystému implikuje vystupování různých závislostí (strukturálních, tematických a pod.) mezi jeho složkami.
Výsledky výzkumu vytvoří základ monografie s pracovním názvem Západoslovanský román 1945–1989. Integrální částí projektu se může stát i příprava Průvodce západoslovanským románem, který bude obsahovat vybrané – nejlepší – romány západních Slovanů se stručným obsahem a interpretací v podobě slovníkových hesel. Cílem průvodce bude přiblížit uměleckou kvalitu těchto děl a jejich význam pro západoslovanské literatury. Dílčím výstupem byla rozsáhlá monografie věnovaná problematice lužickosrbského románu Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia.

---

doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.

2010–2015
Ruští slavjanofilové

Hanuš Nykl: Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma. Příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., 2015. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 38, 255 s., ISBN 978-80-86420-49-3

Výstupem tohoto badatelského projektu je monografie zabývající se fenoménem klasického ruského slavjanofilství 40.–50. let 19. století a jeho vlivem na další vývoj ruského filosofického myšlení. Po stručném přehledu primární a sekundární literatury autor analyzuje různé varianty slavjanofilství, sémantiku tohoto pojmu i diskurzu. Dále se věnuje studiu základních myšlenkových motivů slavjanofilství, které typologicky rozlišuje na slavjanofilský program a slavjanofilské paradigma. Jádrem monografie je analýza díla dvou nejvýznamnějších teoretiků slavjanofilství A. S. Chomjakova a I. V. Kirejevského. V závěrečné části monografie je provedena stručná analýza vazby A. A. Grigorjeva, N. N. Strachova, N. J. Danilevského, K. N. Leonťjeva a V. S. Solovjova na slavjanofilské paradigma.

---

2005–2009
Ruská poezie 20. století
Vedoucí : PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

V rámci projektu vznikla monografie H. Ulbrechtové o ruské poezii druhé poloviny 20. století; další – týmovou – prací byl společný projekt SLÚ AV ČR a Ústavu světové literatury SAV (2004–2006), zakončený publikací o ruské poezii 20. stol., která prezentuje stav výzkumu tohoto žánru u nás a na Slovensku.

Za účasti představitelů obou pracovišť i předních odborníků z českých univerzit proběhla v dubnu 2005 jednodenní pracovní konference, spojená s prezentací projektu. Zazněly na ní příspěvky týkající se problematiky ruské poezie i její recepce v českém a slovenském prostředí. V diskusi byla rozvinuta řada témat o novém pohledu na ruskou poezii i literaturu obecně, zvláště na literaturu tzv. nové vlny a témata v době socialismu potlačovaná.

Ruská emigrace v ČSR, ruské umění a věda v českém kulturním prostoru

---

2022–
Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. Ruská emigrace v Československu II.
PhDr. Dana Hašková, PhDr. Julie Jančárková, Ph.D

V roce 2022 začala příprava druhého dílu vzpomínek ruských emigrantů. Plánovaným výstupem bude dvojjazyčná publikace vzpomínek emigrantů, určená jak pro badatele, tak pro širší okruh čtenářů. Vzpomínky emigrantů ukazují jejich pohled na zemi, ve které našli azyl, podrobnosti o jejich životě, jejich zvyky a vztahy s Čechy. Daná publikace bude obsahovat deníkové záznamy, vzpomínky a přepis nahraných rozhovorů s pamětníky a postihne široké časové rozpětí od r. 1920 do šedesátých let 20. století. Texty budou publikovány jak v jazyce originálu, tak i v překladu do češtiny, nebo do ruštiny. Součástí publikace budou komentáře a anotované rejstříky. Připravovaná kniha navazuje na ruskojazyčnou publikaci Vospominanija. Dněvniky. Běsedy.

Autoři vybraných vzpomínek:

Spisovatel, publicista a inženýr Vadim Vladimirоvič Morkovin. Byl členem literárního uskupení Skit poetov. Od r. 1950 se systematicky zabýval dílem a životem Mariny Cvetajevové. Od konce šedesátých let externě spolupracoval s Institutem jazyka a literatury Akademie věd SSSR; paměti zahrnují období od r. 1924 do poloviny 60. let.

Inženýr, radiotechnik a první ředitel Ústavu teoretické radiotechniky (dnes Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR) Sergej Michajlovič Djaďkov; paměti zahrnují (po krátkém úvodu o dětství) období od r. 1917 do poloviny 30. let.

Deníkové záznamy statistika a pedagoga Nikolaje Novožilova jsou z prosince 1923, kdy působil jako vychovatel v internátu ruského gymnázia v Praze Strašnicích.

Alexandr Michajlovič Inostrancev, syn generála M. A. Inostranceva, si v r. 1920 vedl deníkové záznamy na plavbě legionářskou lodí MontVernon.

Přepis nahraných vzpomínek Věry Pokorné, rozené Okuněvové, na členy emigrantské komunity a její život pořízených jejím synem Olegem Pokorným a badatelkou L. Běloševskou. Text bude doplněn vzpomínkami Olega Pokorného.

---

2022–2023
Databáze věnované ruské emigraci
PhDr. Dana Hašková

Na webových stránkách Slovanského ústavu budou zpřístupněny tři nové databáze: biografický slovník ruských emigrantů, bibliografie ruských emigrantů v československém tisku (od r. 1917 do současnosti) a databáze emigrantských institucí, organizací a spolků na území meziválečného Československa.

---

2012–2021
Ruská emigrace v meziválečném Československu – biografický slovník
Vedoucí: PhDr. Dana Hašková

Členové týmu: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.
Sergej Gagen, Ph.D.
Mgr. Anastasie Kopřivová
Odborní konzultanti: doc. PhDr. Ľubica Harbuľová, CSc.
doc. PhDr. Petr Kaleta, Ph.D.
Mgr. Věra Velemanová
PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D.
Ing. Jiří Danihelka, Ph.D.

Slovník vznikl v rámci výzkumnému programu Strategie AV21 - Paměť v digitálním věku.
Současně byly připraveny dvě jazykové mutace. Ruská verze vyšla v roce 2021 v nakladatelství Academia. V r. 2023 vyjde česká verze, doplněná o ilustrační materiál.

---

2021–2023
Výstava Československo se stalo naší novou vlastí… Emigranti z území bývalé Ruské říše a jejich přínos československé technice, přírodním vědám a medicíně po r. 1918
PhDr. Dana Hašková

V září a říjnu 2023 se v budově Akademie věd ČR uskuteční výstava Československo se stalo naší novou vlastí… Emigranti z území bývalé Ruské říše a jejich přínos československé technice, přírodním vědám a medicíně po r. 1918. V meziválečném Československu našla nový domov celá řada vynikajících představitelů nejrůznějších profesí, kteří sem emigrovali z území bývalé Ruské říše. Byli mezi nimi i významní technici, přírodovědci a lékaři, kteří se následně podíleli na rozvoji československé techniky, průmyslu a přírodních věd i lékařství. Výstava se zaměří na významné osobnosti emigrace, jež přispěly k vývoji vědy v Československu. Představí jejich životní osudy a především výsledky jejich práce prostřednictvím dobových fotografií, dokumentů a exponátů.

---

2016–2017
Výstava Zkušenost exilu: Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D., PhDr. Dana Hašková

Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví (hlavní organizátor), Národní galerií v Praze a Národním filmovým archivem byla připravena výstava Zkušenost exilu, která představila široké veřejnosti fenomén meziválečné emigrace prchající z Ruska v reakci na revoluční události a následnou občanskou válku. Díky podpoře tehdejší československé vlády se vedle Berlína, Mnichova, Paříže či Charbinu stala Praha v té době jedním z nejvýznamnějších center první emigrační vlny z východu.
V několika tematických okruzích návštěvníci měli možnost sledovat osudy nejen jednotlivých představitelů vědeckého, uměleckého, literárního a intelektuálního života komunity, ale také vznik a činnost četných emigrantských organizací, sdružení a spolků na našem území. Snahou autorů bylo zachytit širokou škálu působnosti meziválečného exilu, jeho bohaté umělecké, odborné a organizační aktivity. Významnou expoziční rovinu tvořilo zachycení vzájemných vztahů českého prostředí a emigrace, oboustranného obohacování a vzájemného ovlivňování. Zájem o výstavu zvýšil doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, tematických večerů a besed, naučných vycházek s výkladem či přehlídky dobových filmů, která se uskutečnila ve spolupráci s Národním filmovým archivem a kinem Ponrepo.

V rámci tohoto projektu vznikly i dvě rozsáhlé kolektivní monografie o ruské emigraci, doplněné bohatým obrazovým materiálem – katalog výstavy Zkušenost exilu: Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu: 16. 6.–29. 10. 2017, Letohrádek Hvězda. Autoři textů: Sergej Gagen, Dana Hašková, Jakub Hauser, Tereza Chlaňová, Julie Jančárková, Anastasie Kopřivová, Michaela Kuthanová, Oksana Pelenská, Vlasta Smoláková, Irina Ščeblyginová, Věra Velemanová. Praha: Památník národního písemnictví, 2017, 303 s., ISBN 978-80-87376-41-6; Příběhy exilu: osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu. Autoři textů: Lukáš Babka, Sergej Gagen, Ľubica Harbuľová, Dana Hašková, Jakub Hauser, Julie Jančárková, Daniela Kolenovská, Anastasie Kopřivová, Michaela Kuthanová, Oksana Pelenská, Miroslav Tomek, Olga Uhrová. Praha: Památník národního písemnictví, 2018, 335 s., ISBN 978-80-87376-49-2

---

2013–
Dějiny Archeologického ústavu N. P. Kondakova (1925–1953)
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Archeologický ústav Nikodima P. Kondakova byl vědeckou organizací, která vznikla v Praze zásluhou této osobnosti – archeologa, kunsthistorika a zakladatele oboru dějiny byzantského umění, akademika N. P. Kondakova (1840–1925), jenž působil na Karlově univerzitě v období 1922–1925. Mezi členy ústavu patřila řada významných byzantologů a slavistů, například A. A. Vasiljev, G. A. Ostrogorskij, J. Bidlo, A. Grabar, Ch. Diehl, G. Millet, L. Niederle, V. Zlatarski, M. Murko, M. I. Rostovcev, A. M. Tallgren aj. K výsledkům činnosti ústavu patří připravené a vydané práce N. P. Kondakova, periodický sborník Seminarium Kondakovianum o 11 svazcích, unikátní vědecká knihovna, sbírka ikon a jiných uměleckých artefaktů. Na základě tzv. Kondakovova ústavu se zformoval dnešní Ústav dějin umění AV ČR.

Daný výzkum je zaměřen na institucionální integraci ruských vědců-emigrantů do československé vědy a společnosti a na zmapování rozsáhlé sítě vědeckých a společenských vztahů mezi emigranty a českými i zahraničními vědci. Hlavní oblasti:

1. Biografie a vědecké kariéry jednotlivých pracovníků Kondakovova institutu z hlediska formování vědeckých skupin a jejich vlivu na vědeckou činnost institutu, metodologii, vědecká témata, vztahy se zahraničními vědci a zhodnocení vědeckého přínosu pro světovou vědu.
2. Významné osobnosti (nejenom vědci a nejenom emigranti) a jejich činnost při formování vědeckého diskurzu v meziválečném Československu (1925–1953).
3. Historie formování sbírek Kondakova institutu, jejich vědecké a komerční využití.

---

2012–2015
Ruské výtvarné umění ve sbírce Galerie výtvarného umění v Náchodě
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Galerie výtvarného umění v Náchodě (GVUN) disponuje obsáhlou sbírkou ruského umění (od r. 1967 se jako jediná galerie v ČR specializuje na ruské malířství a každým lichým rokem prezentuje veřejnosti cca 65 obrazů). Část náchodské sbírky tvoří obrazy, pocházející z Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu v Praze, založeného v r. 1932 českým vědcem ruského původu N. L. Okuněvem (1885–1949). Ve Slovanském ústavu v Praze probíhalo v období 1932–1949 první systematické zpracování materiálu o ruském umění. Jedním z nejvýznamnějších výsledků této práce bylo uspořádání Retrospektivní výstavy ruského umění 18.–20. století v Klam-Gallasově paláci v r. 1935, kde bylo poprvé a naposledy v Čechách prezentováno cca 500 děl. Po smrti N. L. Okuněva zůstal zbytek sbírky v majetku AV, která v r. 1984 předala část obrazů Národní galerii a Galerii výtvarného umění v Náchodě.
Tato skutečnost se stala základem dlouholeté spolupráce mezi Slovanským ústavem a Galerií v Náchodě, která od roku 2013 probíhala v rámci Regionální spolupráce mezi AV a Královéhradeckým krajem. Julie Jančárková nově klasifikovala veškeré artefakty ruského umění a připravila rozsáhlou publikaci Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě doplněnou novým katalogem.

---

2007–2012
Nikolaj Okuněv. Život a dílo
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Výstupem projektu je monografie
Jančarkova, Julia: Istorik iskusstva Nikolaj Lvovič Okunev (1885–1949). Žiznennyj puť i naučnoe nasledie. Frankfurt am Main: Lang Verlag, 2012, 318 s., ISBN 978-3-631-62395-4

Monografie je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885–1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho práce napsané v období emigrace se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla jsou analyzována v kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze) a v kontextu dobového vědeckého diskurzu. Jedná se o první monografické zpracování daného tématu; kniha obsahuje množství dosud nepublikovaného materiálu z různých archivů (Česká republika, Rusko, Německo) a seznamuje s neznámými nebo málo známými Okuněvovými díly, vydanými ve vzácných nebo těžko dostupných publikacích.

Slovanské bájesloví v díle K. J. Erbena
404/07/0646
2007–2009
Řešitelé: PhDr. Petr Kaleta, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.)
PhDr. Marcel Černý, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.)
Poskytovatel: GA ČR

Jméno Karla Jaromíra Erbena je neodmyslitelně spjato s českým romantismem. Laické veřejnosti je autor znám především jako básník Kytice (1853) a folklorista, ale svým hlavním zaměřením byl historikem a archivářem. Jeho zájem o lidové písně a pohádky jej přivedl k důkladnému studiu slovanské mytologie, jíž se začal intenzivněji věnovat od druhé poloviny čtyřicátých let 19. století.
Výsledkem grantu je vydaná edice Erbenových prací z oblasti slovanské (v menší míře též germánské a litevské) mytologie, která se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání.
Do první skupiny patří rozprava Vídy čili sudice z roku 1847, jejíž oba dosavadní vydavatelé E. Jelínek (Slovanský sborník 2, 1883, s. 1–14, 57–67, 109–120, 165–174) i A. Grund (Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 181–250) ne vždy zcela přesně respektovali původní předlohu, a proto je vydávána podle Erbenova autografu (je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, fond K. J. Erben).
Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví, na němž Erben pracoval zhruba od poloviny šedesátých let 19. století až do své smrti. Erbenův autograf s názvem Slovanské bájesloví byl po druhé světové válce badatelům ve svém celku nepřístupný, protože byl rozdělen a dodnes je uložen na dvou místech. V Knihovně Národního muzea zůstaly tři sešity (sešity I–III. naší edice) s označením IX B1–3. Další dva sešity téhož formátu a se stejnou signaturou na deskách byly přemístěny do Literárního archivu Památníku národního písemnictví, fond K. J. Erben. Avšak pouze sešit IV. má název Slovanské bájesloví, sešit V. je uložen zvlášť a obsahuje výpisky jen z knihy A. A. Kotljarevského О погребальных обычаях языческих славян (Москва 1868), zaznamenané ovšem stejným způsobem jako v předcházejících sešitech.
Do druhé skupiny patří všechny ostatní zařazené texty. Stati Obětování zemi (poprvé ČČM 22, 1848, I, s. 33–52), O dvojici a trojici v bájesloví slovanském (poprvé ČČM 31, 1857, II, s. 268–286; III, s. 390–415) a Báje slovanská o stvoření světa (ČČM 40, 1866, s. 35–45) jsou v podstatě (po drobných pravopisných úpravách) přetištěny z vydání A. Grunda, Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 251–264 (Obětování zemi), s. 265–314 (O dvojici a trojici v bájesloví slovanském) a s. 315–326 (Báje slovanská o stvoření světa).
Erbenova etymologická srovnávací studie, vzdáleně se rovněž dotýkající jeho zájmů bájeslovných, vyšla pouze časopisecky pod názvem Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště (ČČM 23, 1849, I, s. 133–176). Její ediční příprava byla vzhledem k množství cizojazyčných citátů velmi náročná.
Poprvé souborně vycházejí Erbenova folkloristická a bájeslovná hesla (celkem 115 hesel), která jsou přetištěna (ve shodě se současnou pravopisnou normou) přímo z Riegrova Slovníku naučného I–IX. (Praha 1860–1872).
Editorem studií Vídy čili sudice, Obětování zemi, O dvojici a trojici v bájesloví slovanském a Báje slovanská o stvoření světa a autorem vysvětlujících poznámek k nim je Petr Kaleta, úvodní studii Slovanské bájesloví K. J. Erbena z pozůstalosti Věnceslavy Bechyňové, hesla z Riegrova Slovníku naučného a rozpravu Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště edičně připravil a poznámkami doplnil Marcel Černý. Edice rukopisného mytologického slovníku je společným dílem † V. Bechyňové, M. Černého a P. Kalety.
Ediční části předcházejí tři vstupní studie (již zmíněný úvod z pera V. Bechyňové, dále studie M. Černého Karel Jaromír Erben jako badatel v oblasti slovanského bájesloví (Několik poznámek k bezmála 140 let odpočívajícímu erbenovskému projektu) a na ni navazující přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti z pera P. Kalety). Publikace je bohatě ilustrována (20 barevných obrázků, 20 černobílých reprodukcí). V závěru je opatřena seznamem dostupné literatury věnované slovanskému bájesloví, ediční poznámkou, rejstříkem a anglickou anotací.
Práce vyšla jako svazek č. 30 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.

---

Vzájemnost a nevzájemnost. Sondy do česko-slovenských literárních vztahů
IAA900920702
2007–2009
Řešitelka: PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
Poskytovatel: GA AV ČR

V rámci grantového projektu vznikla rozsáhlá monografie, která vyšla jako svazek č. 27 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.

---

Databáze a metodologický komentář k účasti západoslovanských literatur na formování českého literárního vývoje 1918–1989
IAA9092201
2002–2004
Řešitelský kolektiv SLÚ: H. Ulbrechtová, S. Ulbrecht, A. Zelenková, M. Černý a M. Olšovský
Poskytovatel: GA AV ČR

Hlavním cílem projektu bylo vytvoření databáze knižních a časopiseckých překladů ze západoslovanských literatur. Řešitelský tým převedl pramennou základnu, zahrnující zčásti fondy Slovanského ústavu a zčásti nové rešerše, do podoby databáze, která reflektuje uměleckou i teoretickou recepci západoslovanských literatur u nás v průběhu 20. století. Vedle digitalizace stávajících katalogů Slovanského ústavu byla nově excerpována dosud nezpracovaná periodika. Ze starších fondů byly využity, doplněny a opraveny záznamy týkající se překladů z polské literatury v letech 1918–1960, pocházející z centrálních i regionálních periodik (celkem cca 200 periodik). Excerpce tak podrobně zachycuje výběr překladů i spektrum překladatelů. Ostatní složky byly zpracovány nově: byla provedena excerpce lužickosrbské tematiky zachycující vzhledem ke specifikům oboru i nejdůležitější sekundární literaturu (zaměřenou na osobnosti J. Páty a V. Zmeškala), do kompletní excerpce Česko-lužického věstníku, dovedené až do roku 2004, byly zahrnuty i české básnické texty reagující na lužickou literaturu. Nově byla také provedena excerpce polské literatury z Těšínska ze současných periodik. Slovenská literatura v českých periodikách byla zachycena ponejvíce na sekundární rovině v hlavních vědeckých časopisech z let 1900–1925. Dále pak byla nově excerpována periodika Světová literatura, Slovanský přehled, Literární noviny, Tvorba. Katalog časopisů obsahuje 5 882 údajů a je dále průběžně doplňován. Další databázi tvoří knižní překlady a ve výjimečných případech také sekundární literatura (lužickosrbská problematika). Excerpce byla prováděna nově na základě existujících soupisů, slovníkových děl i vlastní rešeršní práce. Tento elektronický katalog zahrnuje 2 487 údajů. Obě databáze jsou přístupny uživatelsky přes webovou stránku Slovanského ústavu.

Dalším výstupem bylo vydání sborníku Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.

Spolupráce se zahraničními institucemi

---

Švédsko a Slovinsko

– Ústav jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu

– Filozofická fakulta Univerzity v Lublani

Projekt „Europa – Mitteleuropa – Österreich. Peripherien und Minoritäten bei Karl Markus Gauss“ / „Evropa – střední Evropa – Rakousko. Periférie a minority u Karla Markuse Gausse“ (2017–2021)

Vedoucí projektu za českou stranu: Dr. Siegfried Ulbrecht
Vedoucí projektu za švédskou stranu: Prof. Dr. Edgar Platen
Vedoucí projektu za slovinskou stranu: dr. Irena Samide

Tým ze všech tří pracovišť se bude věnovat výzkumu publicistického a dokumentaristického díla rakouského prozaika a esejisty Karla Markuse Gausse. Zabývá se zeměmi a kulturami střední a jihovýchodní Evropy. Rámec jeho úvah tvoří problematika minorit, kulturní paměti i „zapomínání“ stejně jako migrace. Typický je pro něj vztah mezi slovanským a neslovanským elementem, který tvoří i jeden ze stěžejních výzkumných úkolů oddělení. To vše na pozadí současné Evropy, jejíž prostor Gauss „vypráví“ jako inter- a transkulturní časoprostor.

V roce 2018 byla na toto téma uspořádána konference v Lublani. V roce 2020 vydá Slovanský ústav tematické číslo časopisu Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien, věnované právě prostoru Evropy v díle Markuse Gausse.

---

Belgie

– Der Belgische Germanisten- und Deutschlehrerverband in Brüssel

Projekt „Theatralität in Literatur, Kunst und Kultur (2012–2014)
Vedoucí projektu: Dr. Siegfried Ulbrecht

---

Bulharsko

– Institut za literatura na BAN, Sofie

Projekt „Bulharsko a Čechy v XVIII.–XIX. století – kulturní tradice a jejich modernizace“ (2008–2016)
Vedoucí projektu: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.

---

Německo

– Univerzita v Pasově

Projekt „Umsiedlung, Vertreibung, Wiedergewinnung? Postkoloniale Perspektiven auf deutsche und polnische Literatur über den erzwungenen Bevölkerungstransfer der Jahre 1944 bis 1950“ (2015–2017)
Vedoucí projektu za českou stranu: Dr. Siegfried Ulbrecht
Vedoucí projektu za německou stranu: Prof. Dr. Dirk Uffelmann

---

Rusko

– Institut russkoj literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg

Projekt „Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace: Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem, J. Ljackým (Praha)“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

Předchozí projekt probíhal v letech 2006–2008

– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva a Institut rossijskoj istorii RAN, Moskva

Projekt „Kulturní a vědecké dědictví ruské emigrace v meziválečném Československu“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

– Dom russkogo zarubež´ja, Moskva a Ústav historie FF Univerzity v Prešově

Projekt „Ruská emigrace v Československu. Biografický lexikon“ (2012–2013)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva

Projekt „Ruské vědecké, kulturní a politické instituce v meziválečném Československu“ (2006–2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

– Institut mirovoj literatury RAN, Moskva

Projekt „A. L. Bém a ruská literární emigrace v Praze“ (2006–2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

Slovensko

– Ústav svetovej literatúry SAV, Bratislava

Smlouva o spolupráci na léta 2021–2024. Témata „Interkulturní literárněvědná slavistika v komparativním diskurzu výzkumu evropských literatur mezi Východem a Západem“ a „Současné evropské literatury (od 90. let 20. století) – literární mytologie jako odraz kulturní a traumatické paměti lidstva“.
Koordinátorka za českou stranu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Koordinátorka za slovenskou stranu: doc. PhDr. Soňa Pašteková, CSc.

Projekt „Imperialismus a postimperialismus. Proměny ruské literatury, kultury a filozofického myšlení ve 20./21. století“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Projekt „Ruská literatura v evropském kontextu“ (2007–2009)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

---

Švédsko

– Ústav jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu

Projekt „Mitten in Europa – Mobilitäten und Zwischenräume. Peter Härtlings Erzählen“ (2011–2012)
Vedoucí projektu za českou stranu: Dr. Siegfried Ulbrecht
Vedoucí projektu za švédskou stranu: Prof. Dr. Edgar Platen

Spolupráce s vysokými školami

---

Jednotliví pracovníci podle svého zaměření přednášejí a vedou semináře na Filozofické fakultě UK v Praze a MU v Brně. Pravidelné kontakty máme s Filozofickou fakultou OU v Ostravě.

Spolupráce s českými institucemi

---

– Památník národního písemnictví Praha
2016–2017
Projekt „Zkušenost exilu: Emigrace z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu.“
Spolupráce na výstavním projektu, který se uskutečnil v květnu–září 2017 v letohrádku Hvězda v Praze.
PhDr. Dana Hašková, PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

---

– Alšova jihočeská galerie na Hluboké
– Galerie výtvarného umění v Náchodě
2014–2015
Realizace výstavního projektu věnovaného ruskému výtvarnému umění z českých sbírek.
Vedoucí: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Řazeno chronologicky, sestupně.

---

Dana Hašková – Anastazie Kopřivová – Ljubov Běloševská † – Julie Jančárková – Sergej Gagen:
Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník. Academia – Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2023, 750 s., ISBN 978-80-200-3437-3 (Academia), ISBN 978-80-86420-87-5 (Slovanský ústav)

Rozsáhlý biografický slovník představuje významné ruské emigranty, kteří po roce 1917 opustili svou vlast a našli útočiště v meziválečném Československu, kde se postupně zapojili do vědecké, kulturní, politické nebo spolkové činnosti. Ve výjimečných případech jsou uvedeni ruští životní partneři či partnerky význačných českých osobností.
Základními prameny při tvorbě hesel byly – stejně jako u ruskojazyčné verze slovníku – kromě kartotéky Slovanského ústavu i osobní kartotéka A. Kopřivové, kartotéka Slovanské knihovny, stejně jako literatura a archivní materiály z ruských, českých a slovenských archivů. Použity byly také materiály z rodinných archivů potomků emigrantů a doklady z matrik či záznamy z obecních úřadů a kronik. Jednotlivá hesla obsahují základní biografické údaje o konkrétní osobě a rodinných příslušnících, adresy pobytu v ČSR, je zaznamenáno vzdělání a zaměstnání v předrevolučním Rusku i v ČSR, eventuální účast v občanské válce a samotná emigrace, členství v ruských, českých i mezinárodních vědeckých, kulturních a zájmových spolcích a organizacích, udělené řády a vyznamenání. Pokud dotyčná osoba z ČSR odjela do další země, je uvedeno kdy, kam a stručně i její činnost v novém „domově“. Heslo obsahuje bibliografické odkazy a údaje o českých i zahraničních archivech, ve kterých jsou materiály dané osobnosti uloženy, a výběrovou literaturu.
Slovník je doplněn krátkou souhrnnou statí o ruské emigraci v meziválečném Československu, stručnou charakteristikou všech armád bojujících v občanské válce, seznamem emigrantských spolků, institucí a organizací v ČSR zmiňovaných v jednotlivých heslech. Příloha slovníku obsahuje srovnání dobových důstojnických hodností ruské a československé armády a seznamy názvů vzdělávacích, kulturních a vědeckých institucí, spolků, vojenských uskupení, vyznamenání aj. v jejich originální jazykové podobě. Její součástí je rovněž anotovaný seznam potomků emigrantů, kteří se narodili již v Československu a později se zařadili mezi významné představitele české a slovenské vědy, kultury a sportu.

---

Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii. Řecko – Řím – Byzanc – Osmanská říše – Krymský chanát – Ruské impérium – Sovětský svaz – Ukrajina – Ruská federace. K vydání připravili Helena Ulbrechtová a Radomír Vlček.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2022. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 60, 384 s., ISBN 978-80-86420-85-1

Kniha předkládá českému čtenáři fakta týkající se ruského imperiálního zájmu o Krym i mýty, jejichž pomocí Rusko vysvětlovalo svůj zájem na vlastnictví poloostrova. V úvodní kulturněhistorické studii vysvětluje Helena Ulbrechtová na základě nejnovější zahraniční odborné literatury nejvýznamnější mezníky v historii Krymu a věnuje se oběma jeho anexím Ruskem v letech 1783 a 2014. Všímá si především ceremoniálních praktik osvojování krymského území Ruskem, a vysvětluje mj. i to, proč bylo tzv. referendum o připojení Krymu k Ruské federaci 2014 nezákonné. Radomír Vlček pak ve velmi obsáhlé studii vysvětluje historické souvislosti ruské politiky směrem ke Krymu období Krymského chanátu přes první anexi až do 20. let 20. století. Další rozsáhlá studie Heleny Ulbrechtové pak dokumentuje jednotlivé způsoby tematizace Krymu v ruské literatuře od konce 18. století do současnosti.
Další studie jsou kratší a mají povahu exemplárních analýz, k nimž patří současné ruskojazyčné drama s tematikou Krymu nebo reflexe Krymu v ukrajinské poezii od dob modernismu do dnešních dnů.

Knihu Helena Ulbrechtová představila v Českém rozhlase plus a na ČT 24.
19. 1. 2023 vystoupila spolu s Radomírem Vlčkem a Liborem Dvořákem na diskusním večeru v Knihovně Václava Havla a s redaktorem slovenského týdeníku SME rozmlouvala v podcastu Krym je ruský orientálny sen a imperiálne pokušenie:
https://podcasty.sme.sk/c/23122030/krym-je-rusky-orientalny-sen-a-imperialne-pokusenie.html? ref=tit

---

Дана Гашкова – Анастасия Копршивова – Любовь Белошевская – Юлия Янчаркова – Сергей Гаген:
Представители эмиграции c терpитории бывшей Российской Империи в Чехословакии (1918–1945). Биографический словарь. Praha: Academia / Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., 2021, 606 s., ISBN 978-80-200-3208-9 (Academia), ISBN 978-80-86420-91-2 (Slovanský ústav)

Publikace představuje jak životopisné údaje, tak i vědeckou a kulturní činnost emigrantů z území bývalého Ruského impéria, kteří po roce 1917 přišli do Československa. Slovníkovou formou jsou zde prezentovány údaje získané z tištěných pramenů, archivních dokumentů a zvukových záznamů pamětníků. Přestože je pozornost věnována všem sociálním vrstvám ruskojazyčné emigrace, zdůrazněny jsou především ty osobnosti, které ve svých oborech zaujaly v meziválečném Československu významné postavení, podílely se na rozvoji československé vědy, kultury, umění, sportu i řady dalších oborů a odvětví, případně dosáhly úspěchů jinde ve světě.
Slovník obsahuje 1 260 životopisných medailonků vybraných představitelů ruské emigrace. Základní údaje byly čerpány z Kartotéky ruských emigrantů Slovanského ústavu AV ČR, Kartotéky ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů Slovanské knihovny a soukromého archivu A. Kopřivové. Kritériem pro výběr osobností byla jejich vědecká, kulturní, sportovní nebo politická činnost.

Bibliografický slovník tak rozšiřuje řadu prací, které mapují působení ruské emigrace např. ve Francii, Severní či Jižní Americe. V českém prostředí však podobně zaměřená práce dosud chyběla.

Jakub Mikulecký:
Mezi disentem, undergroundem a šedou zónou. Neoficiální bulharská literatura 1944–1989. Praha: Academia / Slovanský ústav AV ČR, 2021, Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 55, 511 s., ISBN 978-80-200-3255-3 (Academia), ISBN 978-80-86420-78-3 (Slovanský ústav)

Monografie nabízí první ucelený pohled na neoficiální bulharské písemnictví z období socialismu. Předmětem zájmu je literatura psaná „do šuplíku“, dále díla vydaná v samizdatu a rovněž některá díla konfiskovaná, jejichž protitotalitní charakter vzbudil nevoli orgánů státní moci a represivních složek. Literárněhistorický výklad je doprovázen citáty ze soukromých deníků, dobových periodik i dokumentů bulharské StB. Kniha je rovněž opatřena historickým úvodem pojednávajícím o poválečném dějinném vývoji, který vedl k ustanovení „diktatury proletariátu“. Také jednotlivé kapitoly jsou zasazeny do dobového socio-politického rámce, bez něhož by se čtení literárních textů jevilo jako velmi obtížné. Pro české i slovenské čtenáře by mohlo být zajímavé to, jakým způsobem se do vývoje bulharské literatury promítly srpnové události roku 1968. Okupace ČSSR totiž znamenala pro vývoj bulharské kultury velký otřes. Řada autorů a autorek, jejichž šuplíkové a samizdatové tvorbě je v knize věnována pozornost, byla ostrakizována právě v souvislosti s politickými konsekvencemi osmašedesátého. Značný prostor je v knize věnován např. také básnířkám a básníkům tzv. zastrčené generace osmdesátých let, jejichž literární texty se díky specifické nekonformní poetice ocitaly v okrajových sférách bulharské literární produkce, a staly se tak spíše doménou samizdatu. Ukázky a citáty z literárních děl a jiných textů jsou v knize uvedeny v českém překladu, čímž je kniha dostupná nejen bulharistům a slavistům, ale rovněž širší veřejnosti.

Marcel Černý – Teodorička Gotovska-Henze – † Ljubomila Solenkova:
Sounáležitostí a soudržností k vzájemnému pozná(vá)ní. Sondy z kulturních vztahů mezi Čechy a Bulhary do vzniku ČSR.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., 2021. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 47, 768 s., ISBN 978-80-86420-66-0

Kolektivní monografie představuje výzkum česko-bulharských literárněvědných, kulturních a historických kontaktů. Celek tvoří 22 studií tří autorů, kteří se věnují vztahové literární, kulturní a historické problematice, jež se v širších slavistických a balkanistických souvislostech týká činnosti jak osobností spjatých s obdobím národního obrození (Pavel J. Šafařík, Božena Němcová, Onufrij Popovič, František Palacký, Ignác Jan Hanuš, Petko Račov Slavejkov, Josef V. Frič, Vasil D. Stojanov), tak pozdějších osvětových pracovníků, spisovatelů, vědců a překladatelů 19. a první poloviny 20. století (např. Jan Neruda, Adolf Patera, Konstantin Jireček, Sáva Chilandarec, Vladislav Šak, Matija Murko, Adolf Černý, Arne Novák, Karel Kramář, Vladimír Sís, Josef Páta, Marin Drinov, Aleksandăr Teodorov-Balan, Kiril Christov, Pejo Javorov, Bojan Penev).
Důraz je kladen na doposud neznámé archivní materiály k dějinám vzájemných styků, které jsou ve studiích analyzovány a komentovány, kniha zpřístupňuje též deníkové zápisky, korespondenci mezi českými a bulharskými spisovateli, sbírku dobových karikatur a velkou barevnou mapu Balkánu z roku 1863.

Helena Ulbrechtová:
Fenomén Krym: bájná Taurida, nebo sovětský ráj? Po stopách historické a literární paměti poloostrova. Praha: SSČ AV ČR, v. v. i., 2020. Edice Strategie AV21 (Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací.). 118 s., ISBN 978-80-200-3227-0

Cílem publikace je ukázat Krymský poloostrov jako multikulturní prostor, na jehož území se od antiky až do konce 18. století vystřídala řada etnických skupin různých konfesí. Popularizačně koncipovaná monografie přináší stručný přehled dějin Krymu od prvních zmínek až do současnosti. Pozornost je rovněž věnována literárním modelům Krymu a jejich proměnám v ruské literatuře od konce 18. století až do dnešních dnů.

Publikace ke stažení v PDF…

---

Alexander Höllwerth:
Das Warschauer Ghetto. Zwischen „Ausnahmezustand“ und permanent schlechtem Gewissen. Eine Untersuchung anhand zentraler Texte der polnischen Literatur. Mit einem Vorwort von Claus Leggewie. Berlin: Peter Lang, GmbH 2020, 537 s., ISSN 2195-3406, ISBN 978-3-631-77927 (Print) E-ISBN 978-3-631-81489-5 (E-PDF) E-ISBN 978-3-631-81490-1 (EPUB) E-ISBN 978-3-631-81491-8 (MOBI) DOI 10.3726/b16652

Autor se věnuje politicky brizantnímu tématu: analýze polské literatury o holokaustu na území Polska. Zvláštní pozornost je věnována toposu varšavského ghetta jako místa totálního bezpráví, ale také reflexi polských intelektuálů a spisovatelů, kteří si postupem času začínají stále častěji pokládat otázku, zda a za jakých okolností se dalo tragédii zabránit či o podílu Poláků na této katastrofě. Významná je v tomto ohledu rekonstrukce traumatické paměti holokaustu v Polsku v jednotlivých literárních textech. Kniha byla podpořena z programu Strategie AV21 – Evropa a stát. Mezi barbarstvím a civilizací.

---

Miroslav Olšovský:
Anarchie a evidence. Esej o psaní a vidění. Praha: Academia / Slovanský ústav 2020, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 46, 265 s., ISBN 978-80-200-3039-9 (Academia), ISBN 978-80-86420-64-6 (Slovanský ústav)

Moderní literatura spočívá na decentralizovaném psaní a nehierarchickém prezentování v původní nerozlišitelnosti událostí. Moderní literatura nezakládá dílo, ale proces psaní, který dílo rozkládá. Psaní je anarchie a pokračuje jako evidence toho, co chce být řečí sděleno, jako jisté setrvání sdělení v čase. Moderní umělecký jazyk se snaží událostem přiblížit až na hranici jejich reprezentace a ukázat je v jejich stávání se událostmi. Takový jazyk se stává jazykem pohybu, jazykem kinematografickým a evidentním. Psaní je „permanentní evidencí“, je clonou (Gombrowicz) i průhledem (Nabokov). Kniha pojednává o projevech psaní a vidění nejen v tvorbě Gombrowicze a Nabokova, ale také Babela, Becketta, Bělého, Čechova, Kafky, Pilňaka anebo Prousta.

---

Alexander Höllwerth – Ursula Knoll – Helena Ulbrechtová (Hrsg.):„Kontaminierte Landschaften“ – ‚Mitteleuropa‘ inmitten von Krieg und Totalitarismus. Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten. Berlin – Bern – Bruxelles – New York – Oxford – Warszawa – Wien: Peter Lang 2019, 419 s., ISBN (Print) 978-3-631-74563-2, E-ISBN (E-PDF) 978-3-631-77106-8, E-ISBN (EPUB) 978-3-631-77106-8, E-ISBN (MOBI) 978-3-631-77106-8, DOI 10.3726/b14793

Kolektivní monografie obsahuje 21 studií s tématem traumatické kolektivní paměti ve středoevropských literaturách. „Kontaminované krajiny“ je termín zavedený rakouským spisovatelem Martinem Pollackem, autorem úvodní studie, značící kulturněhistorické stopy po „krvi“ obětí zavražděných totalitními režimy. Kniha je rozdělena do oddílů Topos – Kartographie – Raum, Intergenerationalität, Literarische Verschränkungen der Erfahrung von Shoa und Stalinismus, Polen als Schauplatz der Shoa Shoa und Krieg – im Spannungsfeld zwischen realer Erfahrung und textueller Repräsentation, Ausblick: Rezept zu einer Entkontaminierung – Mitteleuropa als transkulturelle Erinnerungsraum? Autory studií jsou čeští, polští, němečtí a rakouští badatelé, kteří se zabývají jak teoreticko-metodologickými problémy tohoto tématu, tak konkrétními literárními zpracováními narativní podoby předávání traumatické paměti, či díly reflektujícími holokaust, stalinismus a socialismus. Literární příklady jsou vzaty z ruské, polské, české, maďarské a německojazyčné literatury.

---

Helena Ulbrechtová - Frank Thomas Grub – Edgar Platen – Siegfried Ulbrecht (Hrsg.): Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung. Berlin: Kulturverlag Kadmos 2018, 411 s., ISBN 978-3-86599-360-1

Kolektivní monografie obsahuje 11 analytických kapitol a kapitolu úvodní, která mapuje dějiny studia vztahů mezi lidským věděním a krásnou literaturou. Jedna její část je věnována českému přínosu tomuto tématu. Jednotlivé kapitoly tematizují buď uměleckou reflexi myšlení či vědění v literárních dílech, nebo transfer a organizaci vědění v literatuře. Většina exemplárních analýz se věnuje německé (německojazyčné), ruské a polské literatuře. Autoři jsou z České republiky (čtyři ze SLÚ), dále ze Švédska, Německa a Lucemburska.

---

Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace.
K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá. Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 41, 384 s.
ISBN 978-80-86420-53-0

Autorský tým (celkem 15 autorů a 14 studií) je složen z českých a slovenských literárních vědců a historiků ze Slovanského ústavu, Filozofické fakulty UK v Praze, z Historického ústavu AV ČR, z Ústavu svetovej literatúry SAV v Bratislavě a z Filozofické fakulty UK v Bratislavě. Jednotlivé kapitoly analyzují ruské imperiální myšlení od konce 18. století do dnešní doby a snaží se zachytit jeho reflexi v literárních a uměleckých dílech i v pracích ruské a sovětské historiografie či politologie. Kniha může v lecčems osvětlit i současnou situaci v putinovském Rusku a ukázat zdroje dnešní snahy ruského státu ekonomicky i politicky ovládnout okolní země. Kniha je opatřena předmluvou, anglickými a ruskými resumé jednotlivých kapitol, bio-bibliografickými medailonky autorek a autorů, seznamem sekundární literatury a jmenným rejstříkem.

---

Hanuš Nykl:
Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma. Příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století.
Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 38, 255 s.
ISBN 978-80-86420-49-3

Monografie se zabývá fenoménem klasického ruského slavjanofilství 40.– 50. let 19. století a jeho vlivem na další vývoj ruského filozofického myšlení. Po stručném přehledu primární a sekundární literatury analyzuje autor různé varianty slavjanofilství, sémantiku tohoto pojmu i diskurzu. Dále se věnuje studiu základních myšlenkových motivů slavjanofilství, které typologicky rozlišuje na slavjanofilský program a slavjanofilské paradigma. Jádrem monografie je analýza díla dvou nejvýznamnějších teoretiků slavjanofilství – A. S. Chomjakova a I. V. Kirejevského. V závěrečné části monografie jsou stručně nastíněny vazby A. A. Grigorjeva, N. N. Strachova, N. J. Danilevského, K. N. Leonťjeva a V. S. Solovjova na slavjanofilské paradigma.

---

Julie Jančárková:
Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě.
Galerie výtvarného umění v Náchodě / Slovanský ústav AV ČR v nakladatelství Arbor vitae, Praha 2015, 319 s.
ISBN 978-80-86420-55-4 (Slovanský ústav), 978-80-7467-076-3 (Arbor vitae), 978- 80-87069-63-9 (Galerie výtvarného umění v Náchodě)

Základ publikace tvoří dvě kapitoly – Historie ruského umění 18. až první poloviny 20. století ve sbírce GVUN a Sbírka ruského umění od 19. do poloviny 20. století GVUN. Dokumentace, dále kniha obsahuje čtyři přílohy, jmenný rejstřík v českém a ruském jazyce a ruské a anglické resumé. První kapitola se zaměřuje na ruské umění, a to především na obrazy, kresby a grafiku náchodské sbírky. Představuje umělce, umělecká díla a portrétované osoby i s jejich životními příběhy v kontextu vývoje ruského umění. Opomenuta není ani historie GVUN. V souvislosti se vznikem sbírky je stručně zmíněna i historie Archivu a galerie Slovanského ústavu v Praze, odkud cenná část náchodských obrazů pochází. Druhá kapitola představuje vědecké katalogizační zpracování kolekce včetně biografických hesel umělců. Každé z nich uvádí informace o specializaci malíře, jeho studiu, činnosti, členství v uměleckých spolcích, jeho cestách a místech působení, jeho zastoupení v zahraničních (stručně) a v českých sbírkách (podrobně i s názvy uměleckých děl a datací). Barevné reprodukce jednotlivých uměleckých děl jsou opatřeny údaji o signatuře, podpisech a dalších označeních na líci a rubu díla, o dataci, technice, materiálu, velikosti. Nechybějí ani informace o tom, kde a kdy bylo dílo vystavováno, zmíněno nebo publikováno. Publikace je výsledkem komplexního uměnovědného výzkumu souboru 250 obrazů, kreseb a grafických listů, který přinesl řadu nových výsledků v určování autorství děl, zobrazovaných témat či osob, a který tak nabídl zcela nový pohled na kolekci jako celku.

---

Tomasz Derlatka:
Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia.
Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 42, 1130 s.
ISBN 978-80-86420-54-7

Polskojazyčná monografie Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia [Román z Horní Lužice: historie, poetika, ideologie] je první sorabistickou a slavistickou literárněvědnou monografií věnovanou nejdůležitějšímu žánru v písemnictví Horních Lužických Srbů – románu. Problematika románu je zde pojednána ve třech základních tematických rovinách: s ohledem na historii, poetiku a z hlediska závislosti žánru na ideologii. V aspektu historickém monografie mapuje vývoj žánru od počátků do dnešních dnů; v procesu rozvoje rozlišujeme čtyři hlavní období. V prvním, označeném jako Zrození žánru, je představen vznik a následná inkorporace nového, genotypu „malé“ literatury cizího žánru do systému písemnictví Horních Lužických Srbů. Pro druhou fázi vývoje románu v Horní Lužici bylo zvoleno označení Zlatý věk. V období let 1945–1989 dochází k rychlému rozvoji žánru; a to jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska. Do tohoto období spadá i počátek fenoménu charakteristického pro románovou produkci Horních Lužických Srbů jako celku – psaní románů také v  němčině: buď jako jedné z jazykových variant (vedle verze v mateřském jazyce), anebo jako samostatného díla. Období průlomu (v letech 1989–1990) bylo poznamenáno stagnací žánru; v té době se objevily pouze tři romány. Po roce 1990, ve čtvrté fázi vývoje románu v Horní Lužici, dochází ke Smrti žánru; publikovány byly jen čtyři romány, včetně jednoho psaného pouze v jazyce německém. Jako unikátní jev v oblasti románové produkce z Horní Lužice je třeba kvalifikovat pokus o vytvoření Hornolužického románu jakožto díla se specifickou poetikou. Autorem tří přelomových románů (Potajnstwo čorneho młyna; Krabat; Krabat: druha kniha)) byl J. Brězan; specifikum hornolužického románu spočívá v provázanosti „velkých” (světových) dějin s dějinami „malými” (Horních Lužických Srbů), přičemž autor nahlíží historii světovou prizmatem hornolužickosrbského společenství. „Národní“ historie románu není jen historií děl vydaných v knižní podobě, ale také dějinami Románových artefaktů neuskutečněných. Románová díla pouze deklarovaná, započatá a nedokončená, popř. dokončená, ale nepublikovaná, tvoří důležitou součást celkové hornolužické románové produkce, a to ve všech pro monografii relevantních oblastech. Práce je zakončena kapitolou Román z Horní Lužice a  ideologie, v níž jsou ve zhuštěné podobě shrnuty nejdůležitější aspekty propojenosti románu Horních Lužických Srbů s ideologickým kontextem. Byly to: vliv ideologie na vznik žánru („ideologie genologická“; do roku 1945); zrození a formování „nového“ románu po roce 1945 a odmítnutí tradice předválečné; proměna žánrového vzoru pro lužickosrbský román – odklon od románu slovanského a  příklon k románu (východo-)německému (raná fáze románového díla J. Brězana); problém podstaty románu současného (kritérium realismu a zapojování do procesu sociálně-politických proměn) a hornolužického (status německojazyčných variant románů); ideologicky a antiideologicky motivované vytvoření žánrových typů románu vývojového a historického; okolnosti vydávání románů; recepce románů z Horní Lužice v jiných literaturách související s otázkou výběru jazykové varianty pro překlad. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé, obsahuje jmenný rejstřík a rejstřík analyzovaných děl.

---

Karel Krejčí: Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky.
Vybral, edičně připravil, předmluvu a doslov napsal Marcel Černý. Úvodní stať napsal Vladimír Svatoň. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2014. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 37, 664 s.
ISBN 978-80-86420-47-9 (SLÚ), 978-80-87825-03-7 (Euroslavica)

Kniha obsahuje komentované a edičně upravené vydání vybraných příspěvků Karla Krejčího z let 1936–1986. Studie se týkají české a polské literatury a původně byly publikovány v časopisech, případně jako doslovy v knihách. Editor opatřil studie poznámkovým aparátem a napsal studii o Krejčím-slavistovi a jeho vztahu ke Slovanskému ústavu. Autorem úvodní studie o Krejčím-komparatistovi je profesor FF UK v Praze Vladimír Svatoň. Kniha obsahuje jmenný rejstřík a resumé v angličtině.

---

Julia Jančarkova:
Istorik iskusstva Nikolaj Lvovič Okunev (1885–1949). Žiznennyj puť i naučnoe nasledie. Frankfurt am Main: Lang Verlag 2012, 318 s.
ISBN 978-3-631-62395-4

Monografie je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885–1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky.

---

Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Hanuš Nykl, Zdena Koutenská, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s.
ISBN 978-80-86420-45-5

Závěrečný svazek rozsáhlého monografického díla zpracovávajícího historii a přehled překladů krásné literatury ze slovanských jazyků do češtiny od začátku 19. století do roku 1918. Přináší překlady z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v daném období. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce), dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.

---

V rámci interkulturních výzkumů vydal v roce 2012 Siegfried Ulbrecht v Görlitz knihu Schloss Johannesberg. Jauernig und Umgebung. Begegnungen von Personen und Kulturen in einer europäischen Region. Kniha byla recenzována ve vědeckých historických periodikách v ČR (Jesenicko: vlastivědný sborník, Slezský sborník – Acta Silesiaca, Časopis slezského zemského muzea) a v Německu (Schlesien in Kirche und Welt, Bibliothek und Medien).

---

Ljubov Běloševská a kol.:
Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) // Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Svazek 1. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2011. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 31, 672 s.
ISBN 978-80-86420-38-7

Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období. Jedná se o první díl publikace, která kromě memoárů a deníků ruských emigrantů obsahuje rovněž ústní vzpomínky – vyprávění osob, jichž se dotkly historické události a jejichž osudy souvisejí s danou oblastí studia. Cílem knihy je zprostředkovat a doplnit dnešní mnohdy kusé a zkreslené znalosti o dějinách ruské emigrační diaspory a zachytit její působení v kontextu kulturního vývoje ČSR. Vybrané ukázky textů mají zdokumentovat vývoj vztahů mezi touto komunitou a českým vědeckým, kulturním i veřejným prostředím od interakce po integraci. Publikace je rozdělena na tři části – Vzpomínky (K. A. Čcheidze, N. Musatová), Deníky (N. P. Kondakov, V. F. Bulgakov) a Rozhovory s ruskými emigranty (Je. A. Maksimovičová, D. S. Gessen, I. V. Rafalskaja). Jednotlivé kapitoly obsahují podrobné komentáře k textu a bibliografické informace ke komentovaným faktům a osobám. Anotovaný jmenný rejstřík má charakter lexikonu osob spojených jak s ruskou emigrací v ČSR, tak i rusko-českými vztahy v tomto období. Rejstřík organizací není anotován. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé.

---

M. Černý – P. Kaleta (edd.):
Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. // Společnost přátel Lužice, 2010. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 32, 368 s.
ISBN 978-80-86420-39-4

Monografie Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského se skládá ze dvou komplementárních oddílů – souboru vědeckých studií a lužickosrbsko-české antologie básnických textů.
První oddíl je věnován různým pražským, resp. českým aspektům života a díla významného lužickosrbského básníka Jakuba Barta-Ćišinského (1856–1909). Do Prahy přišel v roce 1871 a záhy vstoupil do zdejšího lužickosrbského spolku Serbowka. Jako chovanec Lužického semináře a jako většina jeho krajanů absolvoval německé malostranské gymnázium a studium teologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Deset let (1871–1881) poznával český národní život a díky tomu si pak při návratu do Horní Lužice odnášel spoustu podnětů a poznatků, jichž hodlal využít při rozvíjení lužickosrbského národního hnutí. V době studií začal publikovat v rukopisné Serbowce (část Kwětki), v pražských časopisech i v periodikách rodné Lužice. Tím si již v tomto období získal jméno u odborné veřejnosti srbské Lužice, kterou tehdy reprezentoval především Michał Hórnik (1833–1894), významný podporovatel lužickosrbského písemnictví a rovněž odchovanec pražské univerzity.
Motivy Prahy a českého prostředí se v tvorbě Jakuba Barta projevily hlavně v počátcích jeho literární činnosti v Knize sonetow (1884), jež byla první knihou podepsanou básníkovým pseudonymem Ćišinski. Důkladná znalost české literatury se projevila především v Ćišinského překladech (Erbenovy Svatební košile, veselohry Gustava Pflegera-Moravského Telegram či při úpravě hry Adolfa Srba Starý vlastenec /lužickosrbsky Stary Serb/). Tyto pokusy však nemají větší literární hodnotu, tou vynikají až následující překlady z básnických děl českých autorů, např. Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Adolfa Heyduka, Josefa Václava Sládka, Rudolfa Mayera, Jana Rokyty (Adolfa Černého) nebo Jaroslava Vrchlického. Po celý zbytek života udržoval básník intenzivní kontakty s předními českými publicisty a literáty, dlouhodobě spolupracoval s nejvýznamnějším českým sorabofilem Adolfem Černým alias Janem Rokytou (1864–1952).
Básníkovu rozsáhlému literárnímu odkazu je věnováno sedm literárněvědných studií (kapitol) sepsaných šesti autory: Adolf Černý o životě a díle Jakuba Barta-Ćišinského (P. Kaleta), Jakub Bart-Ćišinski v českém prostředí: literárněhistorická recepce a překlady (H. Ulbrechtová), Poezie Jakuba Barta-Ćišinského (J. Suchý), O zvukové výstavbě poezie Jakuba Barta-Ćišinského (J. Vlášek), Modernistické tendence v lužické literatuře (J. Vlášek), Sbírka „Swětło z wyšiny“ aneb Ćišinski a literární moderna (F. Šěn) a Zrození básníka v románu Bohumily Šretrové „Chcu domoj“ (M. Černý). V nich autoři charakterizují a hodnotí české ohlasy na Ćišinského básnickou tvorbu, rozebírají a do literárního kontextu zařazují jeho poezii a analyzují J. Barta-Ćišinského jako románového hrdinu v Čechách málo známého díla B. Šretrové. Připojena je výběrová bibliografie prací reflektujících souvislosti Ćišinského života a díla s českým prostředím (I. Český kontext života a díla Jakuba Barta- Ćišinského) a kompletní bibliografický soupis českých překladů (II. Texty Jakuba Barta-Ćišinského přeložené do češtiny).
Druhý oddíl je antologický, tvoří jej zrcadlově vydávané ukázky z Ćišinského poezie (lužickosrbský originál – český překlad); překlady byly pořízeny v časovém rozpětí téměř 130 let (od 80. let 19. století do současnosti) a podílela se na nich celá plejáda známých i pozapomenutých překladatelů (Adolf Černý, Arnošt Procházka, Václav Koranda, František Malý, Josef Pelíšek, Karel Sedláček, František Tichý /= Zdeněk Broman/, Karel Kyas, Josef Suchý, Marie Hlisnikovská, Václav Daněk, Zuzana Bláhová-Sklenářová aj.).

---

V. Bechyňová – M. Černý – P. Kaleta (edd.):
K. J. Erben: Slovanské bájesloví.
Praha: Slovanský ústav AV ČR // Etnologický ústav AV ČR, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 30, 511 s., ISBN 978-80-87112-25-0 (Etnologický ústav), ISBN 978-80-86420-37-0 (Slovanský ústav)

Edice Erbenových prací z oblasti slovanské (částečně i germánské a litevské) mytologie se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání. Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví. Všechny ostatní Erbenovy folkloristické a bájeslovné studie jsou nově zredigovány a opatřeny novými komentáři a vysvětlujícími poznámkami. Nově zredigovány byly i výzkumy z archivu V. Bechyňové. Ediční části předcházejí tři vstupní studie a přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti. Publikace obsahuje 20 barevných a 20 černobílých ilustrací, anglické resumé a jmenný rejstřík.

---

Anna Zelenková:
Medzi vzájomnosťou a nevzájomnosťou. Sondy do česko-slovenských a slovensko-českých literárnych vzťahov.
Praha: Slovanský ústav AV ČR // Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 27, 377 s.
ISBN 978-80-86420-34-9 (Slovanský ústav), ISBN 978-80-8094-648-7 (Univerzita Konštantína Filozofa)

Kniha si klade za cíl přispět k objasnění společných i rozdílných tendencí v česko-slovenských vztazích, které se chápou jako společný dialog a porozumění, ale i jako určité odmítání nebo nekomunikace. S využitím dosavadní odborné literatury, ale i dosud nepublikovaného materiálu (rukopisy, korespondence apod.) se soustřeďuje i na méně známé či opomíjené stránky vzájemných kontaktů v období od počátku národního obrození až meziválečného období, které zpřesňují a doplňují obraz historického formování a fungování dvou blízkých literatur. Kniha nemá v plánu suplovat dějiny česko-slovenských literárních vztahů, snaží se spíše interpretovat stav teoretického myšlení o soužití obou literatur a vedle kontaktově-genetického a typologického literárněhistorického výzkumu, orientujícího se na zdroje, analogie a shody, se věnuje i zkoumání vzájemných tvůrčích podnětů, idejí a uměleckých souvislostí fungujících mezi oběma literaturami v rovině směrů, koncepcí a poetik. Monografie v rámci metodologických reflexí a východisek analyzuje terminologii, sémantiku a teoretické perspektivy procesů mezi vzájemností a nevzájemností a prostřednictvím oboustranných příkladů a inspiračních zdrojů načrtává základní kontury úspěšných i méně úspěšných pokusů o společný literární dialog. Poukazuje i na opomíjené stránky vzájemného působení a ovlivňování a předpokládáme, že tato práce, která se věnuje hodnotově a esteticky širokému spektru literárních a kulturních inspirací a kontaktů, přispěje k hlubšímu pochopení konvergentních i divergentních tendencí v česko-slovenských literárních vztazích. Představuje příspěvek do diskuse, která je neustále metodologicky otevřená a její řešení bude probíhat i v budoucnosti.

---

Helena Ulbrechtová:
Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii.
Praha: Slovanský ústav, 2009, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 26, 311 s., ISBN 978-80-86420-32-5

Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.

---

Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.):
Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty.
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 25, Praha: Slovanský ústav / Dresden: Neisse Verlag 2009, 800 s., ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), ISBN 978-3-940310-31-6 (Neiise Verlag)

Tematiku Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách jsme zvolili z několika důvodů. Tím hlavním je určitá výzva českým přívržencům komparatistické školy meziválečného období, kdy pojem „Východ – Západ“ plnil ponejvíce funkci obrannou pro slovanské literatury a jejich vymezení se proti německé kultuře. Daný pojem se dnes přesunul do jiných pozic a je řešen z jiného úhlu pohledu. Dále jsme chtěli ukázat, že tento pojem nenáleží jen literární vědě (a už vůbec ne jen literárněvědné komparatistice), nýbrž že jeho využití vyžaduje interdisciplinární přístup.
Při hledání tematických spojnic pro naši publikaci jsme sledovali aplikace pojmu „Východ – Západ“ u jednotlivých evropských vědců. S prosbou o spolupráci jsme poté oslovili kolegy z různých vědních disciplín a z různých evropských zemí, Českou republiku nevyjímaje. Chtěli jsme tak demonstrovat nejen interdisciplinární spektrum aplikace pojmu „Východ – Západ“, ale i geografickou šíři vědeckého zájmu o tento problém.
Kniha obsahuje třicet studií, jejichž autoři pracují v České republice, Slovenské republice, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Maďarsku, Rusku, Ukrajině a v Polsku.
Tematicky je rozčleněna do pěti částí, v každé z nichž je daný problém analyzován z určitého hlediska (literárně- a kulturněteoretické úvahy, kulturní dějiny, literární srovnání, literární obrazy a recepce a filozoficko-literární koncepty).
Studie jsou psány v češtině, němčině, ruštině a angličtině a každá obsahuje jinojazyčné resumé. Kniha je opatřena informací o autorech a jmenným rejstříkem.

Úvodní strany, předmluva a obsah... (pdf)

---

Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
Pod vedením Jiřího Bečky a Siegfrieda Ulbrechta – Zdena Koutenská a Jitka Taušová
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 23, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Euroslavica, Praha 2008, 554 s.
ISBN 978-80-86420-28-8, ISBN 978-80-83494-79-2

Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech. Tato bibliografická monografie obsahuje 6 766 záznamů překladů ze západoslovanských a jihoslovanských jazyků, a podává tak první ucelený obraz zájmu o tyto literatury a kultury v českém prostředí v uvedených letech.

---

Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií.
K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá.
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 22, Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Praha 2007, 274 s., ISBN 80-86420-25-6

Sborník vznikl v rámci meziústavní akademické dohody na téma „Ruská poezie 20. století“ mezi Slovanským ústavem AV ČR v Praze a Ústavem světové literatury SAV v Bratislavě na léta 2004–2006.
Obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu.
V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybí ani metodologicky orientované studie.
Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgi, G. Sapgira, I. Cholina aj.
Studie jsou psány česky a slovensky a doplněny cizojazyčným resumé. Sborník obsahuje i biografické a bibliografické údaje o jednotlivých autorech.

---

Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.
Václav Bok – Siegfried Ulbrecht (Hgg.).
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien. Jg. 18 (2007), Nr. 1–2.
ISSN 1210-9029, ISBN 789-80-86420-27-2

Tématem publikace je Slezsko jako hraniční území mezi německým, polským a českým kulturním prostorem, a proto se ideálně hodí do časopisecké řady periodika Germanoslavica. Jednotlivé studie mají zpravidla komparativní charakter (slovansko-germánské a německo-české vztahy) a zpracovávají literárněhistorické, literárněteoretické i lingvistické otázky. Obsahuje i témata kulturologická, historická a etnografická.

---

„Skit“. Praga 1922–1940. Antologija. Biografiji. Dokumenty.
Editorka, autorka úvodní studie L. Běloševská, životopisy a komentář – L. Běloševská a V. P. Nečajev.
Nakladatelství Russkij puť, Moskva 2006, 768 s.
ISBN 5-85887-208-5

Sborník čtenáři představuje jedno z nejznámějších literárních sdružení mladé ruské emigrace meziválečného období, jež působilo na území ČSR. Svým obsahem i rozsahem zcela ojedinělá práce poprvé všestranně hodnotí dlouhodobou činnost této početné literární skupiny (36 členů), vedené A. L. Bémem, literárním vědcem a pedagogem světového významu. Současně zasazuje tento výjimečný literární jev do kontextu dějin jak ruské porevoluční emigrace, tak i dějin první československé republiky, ale i evropských kulturních styků 20.–30. let minulého století. Materiál je zpracován na základě četných českých i zahraničních archivních zdrojů. Do sborníku je zařazena velká část dosud nepublikovaných textů. Součástí publikace je rozsáhlý obrazový a fotografický materiál. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem.

---

Anna Zelenková:
Slovenská prozódia a verzifikácia v rukopise Štefana Krčméryho (1935).
Práce Slovanského ústavu, Nova řada, sv. 21, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2006, 140 s.
ISBN 80-86420-24-8

Rukopis rozsiahlej štúdie Štefana Krčméryho Možnosti československej prozódie z roku 1935, ktorý sa našiel v súkromnej pozostalosti českého literárneho historika Alberta Pražáka, zahŕňa autorove verzologické štúdie napísané najmä na začiatku 30. rokov a publikované väčšinou v Slovenských pohľadoch. Krčméry v nich obhajoval veršovú techniku štúrovskej poézie, ktorá vychádzala z romantickej estetiky a jej folklórneho základu. Vyšiel z teoretických názorov T. Milkina a polemizoval s Vlčkovou vedeckou školou, ktorá videla vrchol slovenského básnictva v sylabotónickom verši P. O. Hviezdoslava a odmietala uznať umelecké kvality štúrovskej poézie. Krčmérymu išlo zároveň o estetickú rehabilitáciu prozódie sylabického verša romantického obdobia.

V pripojenej štúdii Krčméry a teória verša v česko-slovenskom kontexte medzivojnového obdobia je analyzovaný autorov prínos k vymedzeniu slovenských prozodických systémov z rytmickej stránky. Zaoberá sa aj premenlivým vzťahom Š. Krčméryho a A. Pražáka, ktorý sa vyvíjal od kritickej polemiky až ku vzájomnému uznaniu a rešpektovaniu. S tým súvisí aj interpretácia Krčméryho postojov k českému kultúrnemu prostrediu (obhajoba doktorátu v roku 1930, vzťah k T. G. Masarykovi atď.). V Textových prílohách sú uverejnené doteraz nepublikované materiály (Krčméryho vlastný životopis, posudky k dizertačnému konaniu Š. Krčméryho a jeho korešpondencia s českými literátmi J. Vlčkom, V. Tillem a A. Pražákom).

---

Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století.
Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová.
Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s., ISBN 80-86420-19-1

Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).

---

Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918. Sborník studií.
Autorský kolektiv: Jiří Bečka, Jasna Hloušková, Marie Sobotková, Helena Ulbrechtová-Filipová, Slavomír Wollman, Anna Zelenková.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 17, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2003, 196 s., ISBN 80-86420-15-9

Sborník obsahuje studie o impulsech z polské, slovenské a lužickosrbské literatury a jejich recepci v českém prostředí. Je založen na pramenném bádání, vycházejícím z rozsáhlé bibliografické základny Slovanského ústavu, jejíž revize a kompletace byla přípravnou fází vzniku sborníku. Jeho metodologické zaměření tedy vychází z tradiční literární historie, obohacené o nejnovější teoretické poznatky. Jednotlivé studie reflektují vztahy české literatury a jejích západoslovanských vzorů, případně analogií na úrovni jejich recepce v českém literárním a kulturním prostředí. Autoři chtěli objasnit alespoň některé otázky z nového úhlu pohledu, zvláště některá vžitá klišé. Tak například fakt časově různého výskytu určitých jevů v jednotlivých literaturách (často klasifikován jako opožděnost jedněch ve srovnání s druhými) byl v každé literatuře podmíněn jinými faktory. Ve výsledku tedy u mnoha jevů můžeme hovořit spíše o jevech analogických než bezpodmínečně jednostranně přejatých. V jednotlivých studiích je věnována největší pozornost vždy tomu jevu, který byl pro určité období nosným. Je pochopitelné, že se v průběhu století recepční zájem přesouval mezi poezií, prózou a dramatem.

---

Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890.
K vydání připravil J. Bečka a kol.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 13, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 629 s., ISBN 80-86420-08-6

---

Slavica v české řeči I. České překlady ze slovanských jazyků do roku 1860.
Sestavil Josef Bečka s kolektivem. Druhé doplněné vydání připravili J. Bečka a K. Skwarska.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 12, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 159 s., ISBN 80-86420-07-8

---

Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice II (1930–1939).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 10, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2001, 640 s., ISBN 80-86420-04-3

---

Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice I (1919–1929).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 8, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2000, 368 s., ISBN 80-69420-00-1

---

Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939). (Méně známé aspekty).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 6, Slovanský ústav AV ČR, Praha 1999, 352 s., ISBN 80-86420-00-0

---

Česká literární věda – slavistika v období Pražského jara (1967–1969). Bibliografie.
Připravila Alena Vachoušková s kol. pracovníků.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 4, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 384 s., 80-85494-44-2

---

Zdeněk Sládek – Ljubov Běloševská a kol. autorů:
Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1918–1939).
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 3, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 344 s., ISBN 80-85494-48-5

---