Slovanský ústav AV ČR – Archiv osobností SLÚ


 Václav Konzal

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás 3. listopadu 2020 ve věku nedožitých 89 let navždy opustil náš drahý kolega, prom. fil. Václav Konzal.
Václav Konzal se narodil 13. prosince 1931 v Praze. Kvůli nepřízni doby mohl vědecky působit až od roku 1970, kdy se zapojil do prací na Slovníku jazyka staroslověnského. V současném oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu AV ČR pak aktivně působil až do svého odchodu na odpočinek v roce 2015 a významnou měrou se podílel na zpracování navazujících Dodatků ke Slovníku jazyka staroslověnského, završených v roce 2016.
Ve vlastní badatelské činnosti se Václav Konzal zabýval především českou redakcí církevní slovanštiny a otázkou kontinuity mezi staroslověnským a českocírkevně- slovanským písemnictvím. K hlavním počinům v této oblasti patří sestavení monumentální dvoudílné edice 40 homilií Řehoře Velikého na evangelia (2005, 2006) či monografie věnovaná Staroslověnské modlitbě proti ďáblu (2015).
Spolu s dalšími kolegy ze SLÚ se Václav Konzal podílel také na překladech vybraných starých památek do nové češtiny. Zásadní příspěvky v této oblasti představují překlady legend václavsko-ludmilského cyklu (Staroslověnské legendy českého původu – nejstarší kapitoly z dějin česko-ruských kulturních vztahů, 1976) či překlad vybraných staroruských textů (Písemnictví ruského středověku, 1989). Kromě paleoslovenistiky se Václav Konzal věnoval také liturgickým překladům. Spolu s Bonaventurou Boušem a Miloslavem Mášou přeložil většinu v dnešní době užívaných římskokatolických liturgických textů a pro nakladatelství Vyšehrad přeložil také řadu současných liturgických či teologických děl.
Za svou vědeckou činnost obdržel Václav Konzal některá ocenění – v roce 2009 převzal v Senátu Parlamentu ČR Cenu Rudolfa Medka a v roce 2013 byl oceněn Pamětní medailí Jana Patočky udělovanou Akademií věd ČR.

Smuteční oznámení...

Odborný profil...

Václav Konzal

Marie Sádlíková

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve středu 24. června 2020 zemřela naše dlouholetá kolegyně a významná představitelka rusko-české lexikografie prom. fil. Marie Sádlíková. Většinu svého profesního života zasvětila rusisticky zaměřené překladové lexikografii. Spolupracovala na významných lexikografických projektech, pod vedením předních osobností, jakými byli L. V. Kopecký, O. Leška či N. P. Savický, se podílela na tvorbě řady rusko-českých a česko-ruských slovníků. Na začátku 21. století se zasloužila o vydání přepracovaného a podstatně rozšířeného Velkého česko-ruského slovníku, který v tištěné i elektronické verzi reflektoval společenské změny, jež po roce 1989 proběhly v České republice i v Rusku a zákonitě se odrazily ve slovní zásobě obou jazyků. Zapojila se i do výzkumu neologie a neografie jako spoluautorka Rusko-českého a česko-ruského slovníku neologizmů či jako členka autorského kolektivu, který vytvořil dnes již veřejnosti volně přístupnou a odborníky velmi oceňovanou Rusko-českou elektronickou slovníkovou databázi.
Poslední rozloučení se uskuteční ve čtvrtek 2. července 2020 ve 13,40 hod. v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech.

Smuteční oznámení...

Odborný profil...

Marie Sádlíková

Vladimír Kříž

Ve čtvrtek 9. května 2019 jsme se rozloučili s PhDr. Vladimírem Křížem, literárním vědcem, bulharistou, vysokoškolským pedagogem, naším dlouholetým kolegou a v neposlední řadě i zakladatelem nakladatelství Euroslavica, jehož péčí více než čtvrtstoletí vycházely tři vědecké časopisy – Slavia, Germanoslavica a Byzantinoslavica – i další publikace Slovanského ústavu. Vladimír Kříž zemřel 2. května 2019 po dlouhé zákeřné nemoci, které až do poslední chvíle vzdoroval optimismem a nakladatelskou prací.
Děkujeme a nezapomeneme.

Smuteční oznámení...

Vladimír Kříž

† Zdenka Ribarova

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že ve středu 13. března 2019 zemřela naše drahá kolegyně a jedna z vůdčích osobností současné paleoslovenistické lexikografie, PhDr. Zdenka Ribarova.
  Většinu svého pracovního života strávila Zdenka Ribarova v Ústavu makedonského jazyka při Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji, kde se věnovala především nejrůznějším aspektům makedonské redakce církevní slovanštiny. K významným počinům v tomto ohledu patří zejména příprava edic Radomirova evangelia (spolu s R. Ugrinovou Skalovskou, 1989) a Grigorovičova parimejníku (spolu se Zoe Hauptovou, 1998 a 2014). Ve Slovanském ústavu AV ČR začala pracovat po svém návratu do vlasti v roce 2000 a v tomto období se těžiště jejího zájmu přesunulo na staroslověnskou a církevněslovanskou lexikografii. Kromě autorského podílu na zpracovávání Řecko-staroslověnského indexu vykonávala Zdenka Ribarova funkci vedoucí redaktorky Slovníku makedonské redakce církevní slovanštiny (od počátku jeho vydávání v roce 2000), Slovníku chorvatské redakce církevní slovanštiny (od roku 2011) a pod jejím vedením byl v roce 2015 vydán také první díl Srovnávacího indexu ke slovníkům zpracovávaným v rámci Komise pro církevněslovanské slovníky při MKS.
  V rámci oslav 45. výročí založení Makedonské akademie věd a umění byla Zdenka Ribarova v roce 2012 oceněna medailí Blaže Koneského za zvláštní přínos ve výzkumu a rozvoji makedonského jazyka a v roce 2015 jí byla udělena čestná oborová medaile Josefa Dobrovského za zásluhy ve filologických a filosofických vědách.

Smuteční oznámení...

Odborný profil...

Zdenka Ribarova

† Nikolaj Petrovič Savický

S velkým zármutkem oznamujeme, že nás 24. července 2018 opustil prom. fil. Nikolaj Petrovič Savický, CSc., náš dlouholetý kolega a spolupracovník, jenž své vědecké bádání zaměřoval na teoretickou synchronní lingvistiku i překladovou lexikografii. Jako vystudovaný rusista a ukrajinista se koncepčně i redakčně intenzivně podílel na velkých lexikografických projektech, jako byly Velký česko-ruský slovník, Ukrajinsko-český a česko-ukrajinský slovník a Rusko-česká elektronická slovníková databáze. V 90tých letech byl jedním z prvních vědců v Čechách, kdo ve svých studiích a v jím vedených grantových projektech systematicky zkoumal příliv nových slov do češtiny, ruštiny a ukrajinštiny, a zasloužil se tak o rozvoj oboru neologie a neografie. Byl spoluautorem Rusko-českého a česko-ruského slovníku neologizmůUkrajinsko-českého slovníku neologizmů, autorem řady teoretických lingvistických studií, jako spoluautor je podepsán i pod první česky psanou Mluvnicí současné ukrajinštiny.

Smuteční oznámení...

Odborný profil...

Nikolaj Petrovič Savický

† Emilie Bláhová


S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás v neděli 9. října 2016 ve věku 85 let navždy opustila naše drahá kolegyně Emilie Bláhová.

Emilie Bláhová patřila k vůdčím osobnostem české paleoslovenistiky. K hlavním oblastem jejího badatelského zájmu patřily nejrůznější aspekty staroslověnštiny, z nichž srdeční záležitost představovaly staroslověnské homilie. Těžištěm práce Emilie Bláhové ale byla staroslověnská lexikografie – autorsky se podílela na zpracování Slovníku jazyka staroslověnského, dále byla spoluautorkou Staroslověnského slovníku podle rukopisů 10.–11. století a jako vedoucí redaktorka dovedla k vydání celý první díl Řecko-staroslověnského indexu. V letech 2004–2010 zastávala také funkci vedoucí redaktorky časopisu Slavia.

Smuteční oznámení... (pdf)

Odborný profil...



† Jiří Bečka


S velkým zármutkem oznamujeme, že nás 4. dubna 2014 opustil PhDr. Jiří Bečka, CSc.,
náš dlouholetý kolega a spolupracovník, jenž se odborně zabýval česko-polskými literárními vztahy ve 2. polovině 19. století a později také dějinami Slovanského ústavu do roku 1948. Kromě toho se systematicky věnoval bibliografické činnosti v oboru slovanských literatur. S jeho jménem navždy zůstane spojena rozsáhlá třídílná publikace Slavica v české řeči, zahrnující rozsáhlou bibliografii českých překladů literárních textů z literatur slovanských národů od nejstarších dob až do roku 1918.



† Ljubov Běloševská


Ljubov Běloševská

S hlubokou lítostí sdělujeme, že dne 11. listopadu 2013 nás opustila Mgr. Ljubov Běloševská, naše drahá kolegyně a dlouholetá spolupracovnice, která se zasadila o zahájení komplexního a v českém prostředí ojedinělého výzkumu ruské emigrace v meziválečném Československu a jako autorka či editorka se zasloužila o vydání řady publikací věnovaných této problematice.

Nekrolog z pera moskevských spolupracovníků L. Běloševské je zpřístupněn na stránkách Domu ruského zaruběžja Aleksandra Solženicyna na této adrese.

Odborný profil...



† Slavomír Wollman


Se zármutkem sdělujeme, že dne 27. ledna 2012 zemřel významný český literární vědec, slavista, komparatista PhDr. Slavomír Wollman, DrSc., dlouholetý hlavní redaktor časopisu Slavia a člen Českého i Mezinárodního komitétu slavistů, v posledních letech jeden z jeho devíti čestných členů.
Čest jeho památce!

Smuteční oznámení... (pdf)



† Zoe Hauptová


S hlubokou lítostí sdělujeme, že dne 23. ledna 2012 zemřela přední česká paleoslovenistka, dlouholetá redaktorka Slovníku jazyka staroslověnského, vysokoškolská pedagožka, naše spolupracovnice a drahá kolegyně doc. PhDr. Zoe Hauptová, CSc.

Poslední rozloučení se uskutečnilo ve středu 1. února 2012 ve 14°° hod. v kostele U Jákobova žebříku v Praze 8-Kobylisích.

Smuteční oznámení... (pdf)

Odborný profil...




19. 11. 2020