Mgr. Jiří Dynda, Ph.D. — odborný profil

Zaměření vědecké činnosti

paleoslovenistika, staroslověnská lexikografie
předkřesťanské náboženství Slovanů, christianizace a synkretismus

Současné projekty

Řecko-staroslověnský index (sekretář redakce)
Slovník nejstarších staroslověnských památek
GA ČR „Kritická edice Pentateuchu v chorvatskohlaholských středověkých památkách“ (21-13600S), člen týmu; hlavní řešitelka Petra Stankovska

Stručný vědecký životopis

2015: Mgr. ‒ Filozofická fakulta UK (obor religionistika)
2021: Ph.D. ‒ Filozofická fakulta UK (obor religionistika)
od r. 2017: Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie

Pedagogická činnost

Od r. 2015 externí pedagogická činnost v Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze.

Ocenění

2022: Cena Učené společnosti České republiky v kategorii „mladší vědecký pracovník“ za mimořádný vědecký přínos v oblasti paleoslovenistiky a ve výzkumu předkřesťanského náboženství Slovanů.

2019: Monografie Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramech se umístila v Soutěži vysoce kvalitních monografií na UK.4

2018: Monografie Svjatogor: Smrt a iniciace staroruského bohatýra se umístila v Soutěži vysoce kvalitních monografií na UK.

2016: Cena Jana Palacha FF UK za mimořádný přínos diplomové práce Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu.

Bibliografie

Monografie

Slovanské pohanství ve středověkých ruských kázáních, Praha: Scriptorium, 2019.

Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech, Scriptorium, Praha 2017.

Svjatogor: Smrt a iniciace staroruského bohatýra, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2016.

Editované kolektivní monografie

Staré baby: Ženy a čas ve středověké Evropě, eds. Vojtěch Bažant, Jiří Dynda, David Šimeček & Martin Šorm, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2021.

Články v časopisech a sbornících

„Forgery of Paganism, or Forgery of Science? On the latest attempt to discard Slavic pagan religion“, in: Slavia: Časopis pro slovanskou filologii 90/4, 2021, s. 478–487.

Pavla Drápelová & Jiří Dynda, „Prokopios o náboženství Sklavénů: Možnosti výkladu jedinečné zprávy“, in: Dějiny a současnost 9/2021, s. 41–43.

„Religion with no Voice: Literary Construction of Slavic Paganism“, in: Nicolas Jansens, Tomáš Klír – Vít Boček (eds.), New perspectives on the Early Slavs and the rise of Slavic: Contact and migrations, (Empirie und Theorie der Sprachwissenschaft, Band 4), Heidelberg: Winter Verlag, 2020, s. 127–150.

„Jaki jest cel badań nad religią pogańskich Słowian?“, in: Grzegorz Antosik & Michał Łuczyński (eds.), Badania nad wierzeniami Słowian. Wczoraj, dziś, jutro, Owidz: Muzeum Mitologii Słowiańskiej, 2020, s. 45–55.

„Slavic Anthropogony Myths: Body and Corporeality in the Slavic Narratives about the Creation of Man“, in: Patrice Lajoye (ed.), New researches on the religion and mythology of the Pagan Slavs, Caen: Lingva, 2019, s. 7–24.

„Poslední pohanská svatyně: Saxo Grammaticus a pád Arkony na Rujáně roku 1168“, in: Dějiny a současnost XL/10 (2018), s. 46–49.

„České a moravské pohanství“, in: Ivo Štefan & Martin Wihoda (eds.), Kostel Panny Marie na Pražském hradě: Dialog nad počátky křesťanství v Čechách (Prameny české historie 3), Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2018, s. 29–55.

„Rusalki: Anthropology of time, death, and sexuality in Slavic folklore“, in: Studia Mythologica Slavica 20 (2017), s. 83–190.

„Umírající obr: Ruský bohatýr Svjatogor a osudy starých velikánů“, in: Dějiny a současnost XXXIX/7, s. 33–35.

„Slovanská hippomancie: Koňský divinační rituál jako mediátor v symbolické soustavě slovanského pohanství“, in: Studia Mythologica Slavica 19 (2016), s. 61–85.

„Mezi ‚pohanstvím‘ a křesťanstvím: Homiliář opatovický jako pramen pro studium archaického slovanského náboženství?“ in: Markus Giger, Hana Kosáková & Marek Příhoda (eds.), Křižovatky Slovanů, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2015, s. 185–206.

„The Three-Headed One at the Crossroad: A Comparative Study of the Slavic God Triglav“, in: Studia Mythologica Slavica 17 (2014), s. 57–82.

„Kněží, čarodějové a hadači: Prvofunkční specialisté a jejich postavení ve společnosti archaických Slovanů“, in: Sacra 10.2 (2012), s. 33–48.